Boháček Ivan
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Počet článků: 632
Tři vzpomínky
10. 11. 2005 | Vesmír 84, 679, 2005/11
Kdo neznal Alenu Čechovou zblízka, většinou ani nevěděl, že je doktorkou práv. Doktorát složila na Právnické fakultě UK roku 1951, avšak vykonávat...
Einstein: dvě různá poselství
15. 9. 2005 | Vesmír 84, 496, 2005/9
Dvě akademie – National Academy of Science a Israel National Academy of Sciences and Humanities – dvě různé sochy. Malebné nádvoří Van Leerova...
Dobrý a špatný ozon
14. 8. 2005 | Vesmír 84, 432, 2005/8
Stratosférický ozon pokládáme za „dobrý“, zatímco troposférický za „špatný“. Důvody spočívají v zásadě ve škodlivých účincích ultrafialového záření...
Cassini I.
12. 5. 2005 | Vesmír 84, 244, 2005/5
Giovanni Domenico Cassini (*8. 6. 1625 v Perinaldu, † 14. 9. 1712 v Paříži) bývá někdy také nazýván Cassini I., protože je první z proslavené...
IceCube
17. 3. 2005 | Vesmír 84, 122, 2005/3
Neutrina, eluzivní, elektricky neutrální elementární částice, byla W. Paulim postulována proto, aby ve fyzice zachovala řád – řád poskytovaný...
O anomáliích a pochybách
17. 2. 2005 | Vesmír 84, 63, 2005/2
Poznámka Jiřího Grygara k anomálnímu zpomalení kosmických sond mne přiměla, abych se k tématu vrátil. John Anderson, který si anomálního zpomalení...
Berkat, transplantace rohovky a …
17. 2. 2005 | Vesmír 84, 66, 2005/2
Jako jeden z příkladů chaotického chování systému se uvádí mávnutí motýlích křídel, které může mít za následek jev takového rozsahu, jakým je...
Pioneer 10 a Pioneer 11
17. 1. 2005 | Vesmír 84, 2, 2005/1
Stín na klasickou fyziku představovanou Newtonovou teorií gravitace a obecnou teorií relativity vrhla anomálie pohybu zjištěná u sond Pioneer 10 a...
Léky šité na míru
17. 1. 2005 | Vesmír 84, 10, 2005/1
Léky šité na míru jsou ještě velmi vzdáleným snem farmakologů. Lékaři již dlouho vědí, že léčebný postup, který je u jednoho pacienta úspěšný, je u...
Opravdu si začala příroda
15. 12. 2004 | Vesmír 83, 670, 2004/12
Ve vztahu k výzkumu se vyskytují dva extrémní postoje: buď se člověk pyšní tím, v kterých ohledech přírodu překonal, anebo naopak straší, jaké...
KEPLEROVA SUPERNOVA
12. 11. 2004 | Vesmír 83, 602, 2004/11
KEPLEROVA SUPERNOVA — Když 9. října 1604 Johannes Kepler zpozoroval novou jasnou hvězdu, měl k pozorování pouhé oko. Nová hvězda brzy zeslábla....
Proč mají lidé vůči biotechnologiím odpor?
12. 11. 2004 | Vesmír 83, 615, 2004/11
Veřejná diskuse o biotechnologiích ilustruje, jak je obtížné spojit demokratické formy s regulací složitých technických nebo vědeckých problémů....
Největší výzva evropské vědě
12. 11. 2004 | Vesmír 83, 617, 2004/11
Jestliže vezmeme v úvahu evropské dědictví, nepřekvapí nás, že si důležitosti vědy jsme vědomi. Všichni víme, že k tomu, aby letadla létala,...
Planetka Shannon
14. 10. 2004 | Vesmír 83, 548, 2004/10
S potěšením jsem si v č. 8 přečetl medailon C. E. Shannona napsaný P. Vysokým. Čtenáře Vesmíru bude v této souvislosti jistě zajímat, že zásluhou...
Spustil únik uhlovodíků globální oteplení?
18. 8. 2004 | Vesmír 83, 455, 2004/8
Eocén začal obdobím enormního globálního oteplení, které trvalo 200 000 let. Během geologického okamžiku – za pouhých 10 000 let – stouply teploty...
Mekka evropské astronomie
12. 4. 2004 | Vesmír 83, 182, 2004/4
Mekka evropské astronomie se nachází v Chile na Atakamské poušti, údajně nejsušším místě na světě. S myšlenkou vybudovat Evropskou jižní observatoř...
Jak je to se slavným vědeckým objevem českého orientalisty doopravdy?
12. 4. 2004 | Vesmír 83, 187, 2004/4
Některé omyly mají vskutku tuhý život. Jestliže se s nimi opakovaně setkáváme v denním tisku, jsme ochotni nad nimi mávnout rukou a pokrčit rameny...
Záhada V 838 Monocerotis
8. 12. 2003 | Vesmír 82, 662, 2003/12
Bezvýrazná hvězda V 838 Monocerotis zaujala nejdříve astronomy, a posléze i astrofyziky. V lednu 2002 totiž její jasnost vzrostla více než...
Slyšet černou díru
3. 11. 2003 | Vesmír 82, 602, 2003/11
Perseus A (nebo také Abell 426, NGC1275) je středem nepravidelné kupy galaxií vzdálených od Země přibližně 300 milionů světelných let. Astronomy...
Veřejná diskuse o geneticky modifikovaných plodinách
8. 9. 2003 | Vesmír 82, 487, 2003/9
Nuffieldův výbor pro bioetiku vydal v roce 1999 zprávu o etických a sociálních problémech spojených s geneticky modifikovanými plodinami. Pracovní...