Umělé oplodnění nosorožce

Některé druhy nosorožců patří mezi silně ohrožené druhy. K nejohroženějším patří severní poddruh nosorožce tuponosého, nosorožec jávský a sumaterský (viz M. Anděra, Vesmír 82, 163, 2003/3; J. Robovský, Vesmír 83, 608, 2004/11). Pokusy množit nosorožce v zajetí byly většinou neúspěšné, zejména oba poddruhy nosorožce tuponosého se v zajetí páří zřídkakdy. Proto také umělé oplodnění 24leté samice Lulu z budapešťské zoo budilo mezi zoology zaslouženou pozornost. Na oplodnění spolupracovali odborníci z berlínského Leibniz-Instituts für Zoo- und Wildtierforschung (IZW) s experty na hormony z Vídeňské univerzity a na narkózu ze zoo v Salcburku. Lulu byla pod pečlivým dohledem, přesto však po 16měsíční březosti 9. srpna 2005 její mládě – první uměle počatý nosorožec – několik hodin před narozením zemřelo. Dr. T. Hildebrandt z IZW se domnívá, že umělé oplodnění s úmrtím plodu nijak nesouvisí a že příčinou úmrtí bylo předčasné oddělení placenty.

Přestože mládě zemřelo, chovatelé mají alespoň malinký důvod nebýt neúspěchem zcela zdrceni. Kdyby totiž samice nosorožce vůbec nezabřezla, mohly by v její děloze probíhat některé patologické děje, jejichž výsledkem jsou cysty a nádory.

(Science 306, 44, 2004; www.izw-berlin.de)