Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jak je to se slavným vědeckým objevem českého orientalisty doopravdy?

(ad Vesmír 83, 175, 2004/3)
 |  12. 4. 2004
 |  Vesmír 83, 187, 2004/4

Některé omyly mají vskutku tuhý život. Jestliže se s nimi opakovaně setkáváme v denním tisku, jsme ochotni nad nimi mávnout rukou a pokrčit rameny nad neinformovaností novinářů. V časopise, jakým je Vesmír, by se však podobné chyby opravdu neměly objevovat. O co jde? V první ze dvou citovaných recenzí se setkáváme s konstatováním (s. 176), že Bedřich Hrozný, úspěšný rozluštitel chetitštiny, „usoudil, že jde o semitský jazyk“ a v druhé recenzi je zase napsáno (s. 177), že

rozluštil písmo Chetitů“. Jak je to tedy s vědeckým objevem slavného českého orientalisty doopravdy?

Bedřich Hrozný písmo Chetitů nerozluštil a chetitština není semitským jazykem. Maloasijští Chetité (bibličtí Chetejci) používali k záznamu svého jazyka tzv. klínové písmo, jež převzali od obyvatel Mezopotámie, kteří ho zase používali pro zápis svých jazyků (sumerštiny neznámé genetické příslušnosti a semitské akkadštiny). Klínové písmo bylo rozluštěno během první poloviny 19. století badateli G. F. Grotefendem, H. C. Rawlinsonem, E. Hincksem a dalšími a tento úkol byl více méně dokončen roku 1857. Bedřich Hrozný tedy luštil texty v neznámém jazyce zapsané pomocí známého písma. Při jejich četbě narazil na skupinu znaků, která vypadala takto: nu NINDA-an e-ez-za-at-te-ni wa-a-tar-ma e-ku-ut-te-ni. Věděl, že slovní znak (logogram) NINDA, který se tu vyskytoval, znamená sumersky „chléb“. K chlebu patří voda a skupina znaků wa-a-tar mu nápadně připomněla anglické slovo „water“, německé „Wasser“ atd. Chléb se jí a voda pije a skupina znaků e-ez-za-at-te-ni mu zase připomněla německé sloveso „essen“. Správně usoudil, že v oné zatím nesrozumitelné skupině znaků nemůže jít o nic jiného než o pojídání chleba a pití vody a že chetitština je zřejmě jazykem indoevropským (stejně jako třeba angličtina nebo němčina) a nikoli semitským (!) či jiným. Klíč k rozluštění chetitštiny byl nalezen a Hrozného úsilí se završilo roku 1917 vydáním chetitské gramatiky. Tím založil v rámci výzkumu dějin, kultury a jazyků starověkého Předního východu i nový vědecký obor nazvaný „chetitologie“.

Jiří Prosecký

prosecky@orient.cas.cz

Pozn. redakce:

Za upozornění děkujeme Michale Lvové (erendis.e@seznam.cz), řediteli Orientálního ústavu AV ČR Jiřímu Proseckému a Ing. Luboru Mojdlovi. K omylu může snadno dojít např. spolehnutím se na paměť, na nespolehlivý zdroj anebo také posunem smyslu přečteného. Doložit to lze následujícím citátem, který sice netvrdí, že chetitština je jazyk semitský, ale neudivilo by mne, kdyby někdo čtený text takto interpretoval. A jak dr. Prosecký jistě ví, neexistuje procedura, která by zaručila, že se všem chybám vyhneme. Proto i v odborných časopisech jsou čas od času errata (což je často právě odlišuje od novin).

Ivan Boháček

P. S.: Byl jsem poučen, že je prý kvůli nevhodným konotacím politicky korektnější místo termínu jazyky semitské používat termín jazyky afro-asijské. Jak je komu libo.

Stalo se prý za první světové války v roce 1915. „Poslyšte, inteligente!“ zeptal se jednoho dne c. a k. nadporučík Kammergruber. „Čím jste v civilu?“ „Poslušně hlásím, profesor semitologie, se zvláštním zřetelem k asyriologii.“ „Semi-co? Jak to děláte, že vám tu ve skladě nic nechybí?“ „Poslušně hlásím, nekradu!“ „Tomu poprvé věřím. A jak to děláte, že vám tu nekradou jiní?“ „Poslušně hlásím, pokud možno stále tu sedím!“ A na vysvětlenou, čím si krátí čas, vytáhl balík klínopisných textů, který měl v bedně od cukru. „Mít tak deset tisíc semitologů, Rakousko tuto válku vyhraje! Studujte si třeba od rána do večera, ale ať to pan major nevidí!..“

A tak se nadporučík Kammergruber, jak kdysi uvedl již V. Zamarovský, zasloužil o chetitologii. Poděkování za „ohleduplné porozumění“ mu v předmluvě ke své práci „Řeč Chetitů“ v roce 1917 vyslovil vděčný Bedřich Hrozný…

/www.nymburk-info.cz/turinfo/obce/Lysa/bh.html/

Ke stažení

O autorech

Ivan Boháček

Jiří Prosecký

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné