Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

IceCube

– jeden z nejpodivnějších sedmi zázraků moderní astronomie
 |  17. 3. 2005
 |  Vesmír 84, 122, 2005/3

Neutrina, eluzivní, elektricky neutrální elementární částice, byla W. Paulim postulována proto, aby ve fyzice zachovala řád – řád poskytovaný zákonem zachování energie. Pauli jejich existenci navrhl v roce 1930. Přestože experimentálně byla neutrina potvrzena až v roce 1956, nebyli fyzikové většinou ani příliš na rozpacích, zda v existenci neutrin věřit či nevěřit: svět bez řádu by byl pro většinu z nich nepřijatelný. Neutrina jsou zajímavá mnoha svými vlastnostmi, které poněkud vybočují z „normálu“. Jednou z nich je extrémně malá interakce s normální hmotou. Odhaduje se, že každým čtverečním centimetrem našeho těla proletí každou sekundu nějakých 70 miliard neutrin. Přesto v našem těle pravděpodobně žádné nezanechá za celý náš život stopu. Většina z nich pochází ze Slunce, ale nás zajímají snad nejvíce ta, která ze Slunce nepocházejí. Jsou pro nás totiž svědky nepředstavitelně vzdálených událostí, jakými jsou kolize galaxií, výbuchy supernov a dalších. Jsou k tomu predisponována právě tou nepatrnou interakcí s „obyčejnou“ hmotou.

Pro představu: olověná zeď, která by neutrina efektivně zastavila, by musela mít tloušťku 1000 světelných let. Nikoho z nás by nenapadlo pozorovat oblohu okem přes tlustou knihu. Přesně to ale dělá neutrinový teleskop – využívá Zemi jako filtr, který bezpečně zachytí všechny ostatní částice (zejména miony). Neutrinový teleskop IceCube bude vybudován v blízkosti renovované Amundsenovy-Scottovy antarktické stanice. Polární led je zde přes tři kilometry silný a je vysoce průhledný. A protože se teleskop nachází na jižním pólu, pozoruje severní oblohu. V mříži, tvořené osmdesáti „šachtami“ téměř půl metru širokými a 2,4 km hlubokými, bude v hloubce 1400 až 2400 m rozmístěno 4800 velmi citlivých fotonásobičů (součástí IceCube se stane i 677 detektorů, které v současnosti tvoří teleskop AMANDA). S detekčním objemem přes 1 km3 bude IceCube největším vědeckým přístrojem na světě. Dokončen má být v roce 2010. Dosud nám astronomie ukazovala, že každé nové „okno“ v nové oblasti energií vedlo k naprosto neočekávaným objevům. Věřím, že ani v tomto případě tomu nebude jinak.

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...