Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

IceCube

– jeden z nejpodivnějších sedmi zázraků moderní astronomie
 |  17. 3. 2005
 |  Vesmír 84, 122, 2005/3

Neutrina, eluzivní, elektricky neutrální elementární částice, byla W. Paulim postulována proto, aby ve fyzice zachovala řád – řád poskytovaný zákonem zachování energie. Pauli jejich existenci navrhl v roce 1930. Přestože experimentálně byla neutrina potvrzena až v roce 1956, nebyli fyzikové většinou ani příliš na rozpacích, zda v existenci neutrin věřit či nevěřit: svět bez řádu by byl pro většinu z nich nepřijatelný. Neutrina jsou zajímavá mnoha svými vlastnostmi, které poněkud vybočují z „normálu“. Jednou z nich je extrémně malá interakce s normální hmotou. Odhaduje se, že každým čtverečním centimetrem našeho těla proletí každou sekundu nějakých 70 miliard neutrin. Přesto v našem těle pravděpodobně žádné nezanechá za celý náš život stopu. Většina z nich pochází ze Slunce, ale nás zajímají snad nejvíce ta, která ze Slunce nepocházejí. Jsou pro nás totiž svědky nepředstavitelně vzdálených událostí, jakými jsou kolize galaxií, výbuchy supernov a dalších. Jsou k tomu predisponována právě tou nepatrnou interakcí s „obyčejnou“ hmotou.

Pro představu: olověná zeď, která by neutrina efektivně zastavila, by musela mít tloušťku 1000 světelných let. Nikoho z nás by nenapadlo pozorovat oblohu okem přes tlustou knihu. Přesně to ale dělá neutrinový teleskop – využívá Zemi jako filtr, který bezpečně zachytí všechny ostatní částice (zejména miony). Neutrinový teleskop IceCube bude vybudován v blízkosti renovované Amundsenovy-Scottovy antarktické stanice. Polární led je zde přes tři kilometry silný a je vysoce průhledný. A protože se teleskop nachází na jižním pólu, pozoruje severní oblohu. V mříži, tvořené osmdesáti „šachtami“ téměř půl metru širokými a 2,4 km hlubokými, bude v hloubce 1400 až 2400 m rozmístěno 4800 velmi citlivých fotonásobičů (součástí IceCube se stane i 677 detektorů, které v současnosti tvoří teleskop AMANDA). S detekčním objemem přes 1 km3 bude IceCube největším vědeckým přístrojem na světě. Dokončen má být v roce 2010. Dosud nám astronomie ukazovala, že každé nové „okno“ v nové oblasti energií vedlo k naprosto neočekávaným objevům. Věřím, že ani v tomto případě tomu nebude jinak.

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné