Boháček Ivan
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Počet článků: 626
Alkohol a vývoj mozku
5. 4. 2000 | Vesmír 79, 234, 2000/4
Mozek dětí, jejichž matky během těhotenství pily alkohol, bývá menší, děti vykazují různé poruchy chování – od hyperaktivity k depresím a...
Ve zkratce
5. 4. 2000 | Vesmír 79, 234, 2000/4
Detailní sledování vývoje mozkových struktur u dětí ukázalo, že oblasti spojené s asociativním myšlením a řečí se silně rozvíjejí, zatímco v jiných...
Věda jako odpověď na základní lidské potřeby
5. 3. 2000 | Vesmír 79, 173, 2000/3
Když r. 1798 Thomas Malthus vyjádřil svoji obavu, že lidstvo je schopné dospět k rovnováze mezi množstvím potravy a velikostí populace, dosahovala...
Ptáci a infekce borelií
5. 3. 2000 | Vesmír 79, 173, 2000/3
Lymskou nemoc jsme zvyklí spojovat spíš s klíšťaty než s ptáky. Epidemiologové si však povšimli, že ptáci mají často klíšťata, která jsou nakažena...
Proč bychom také měli jíst zeleninu
5. 3. 2000 | Vesmír 79, 174, 2000/3
Protože obsahuje nitráty, říká farmakolog Nigel Benjamin z londýnské nemocnice Sv. Bartoloměje. Na výročním zasedání Společnosti pro integrativní a...
Ve zkratce
5. 3. 2000 | Vesmír 79, 174, 2000/3
Co řídí rytmus dýchání? Víme, že neurony v kmeni mozkovém. Překvapivě dlouho nebylo známo, které neurony to konkrétně jsou a jakým mechanizmem...
Matematické hříčky
5. 2. 2000 | Vesmír 79, 76, 2000/2
Na rekreační matematiku se mnozí matematikové dívají s hlubokým opovržením. Existuje však člověk, který – alespoň v anglicky mluvících zemích –...
Ve zkratce
5. 2. 2000 | Vesmír 79, 114, 2000/2
Methylchlorid CH3Cl je nejrozšířenější halogenový uhlovodík v atmosféře. Globální vstup tohoto chloridu je odhadován na 3,5 teragramů ročně,...
V síti...
5. 1. 2000 | Vesmír 79, 6, 2000/1
Lidé vynalezli bezpočet způsobů, jak si usnadňovat život. Ty případy, kdy určité jednání nikoho přímo nepoškozuje, často nebývají kvalifikovány ani...
Detektory a teroristé
5. 1. 2000 | Vesmír 79, 53, 2000/1
Fyzikům se podařilo zkonstruovat speciální detektor s nejméně stonásobně vyšší citlivostí, než mají ostatní analytické metody. Navíc jsou...
Zelená neutrinům
5. 1. 2000 | Vesmír 79, 53, 2000/1
Po mnoha letech byl schválen projekt, při němž budou mionová neutrina vysílána z ženevského CERN pod Alpami až do 730 km vzdálených laboratoří Gran...
Kolik by stála redukce skleníkových plynů?
5. 1. 2000 | Vesmír 79, 54, 2000/1
Kjótský protokol z roku 1997 zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 7 % pod úroveň emisí v roce 1990. Nemluví však už jen o oxidu...
Ve zkratce
5. 1. 2000 | Vesmír 79, 54, 2000/1
Nejvzácnější přirozený izotop na Zemi je tantal 180. Je to dáno tím, že nevzniká ani pomalým záchytem neutronu v nitru hvězd (s-procesem), ani...
Nechte elektron v klidu!
5. 12. 1999 | Vesmír 78, 705, 1999/12
Středem zájmu veřejnosti bývají spíše velké urychlovače, postavené s cílem urychlit částice na rychlost co nejbližší rychlosti světla. Malé...
Infarkt a zobrazování průtoku krve myokardem pomocí jaderné magnetické rezonance
5. 12. 1999 | Vesmír 78, 706, 1999/12
Většina infarktů myokardu bývá vyvolána nedostatečným zásobováním srdečního svalu kyslíkem, jež je způsobeno zúžením cév srdečního svalu. Malý...
Tajemství nehody v Kurčatovově ústavu
5. 12. 1999 | Vesmír 78, 706, 1999/12
Na mezinárodní konferenci o Nuclear Criticality Safety ve Versailles potvrdil D. Parfanovič z Kurčatovova ústavu pro atomovou energii pověsti, že...
Ve zkratce
5. 12. 1999 | Vesmír 78, 706, 1999/12
Mnozí živočichové, zejména v říši hmyzu, komunikují pomocí chemických signálů – vylučují feromony (agregační, výstražné, pohlavní aj.). Australští...
Vlny, částice a fullereny
5. 11. 1999 | Vesmír 78, 653, 1999/11
Lze použít základní pojmy kvantové fyziky na „klasické“ objekty denního života právě tak jako na objekty atomové a subatomové úrovně? Můžeme...
Teplota zemského jádra
5. 11. 1999 | Vesmír 78, 654, 1999/11
Máte v tom jasno? Ne tak zcela fyzikové. Ti totiž vědí, že dosavadní údaj je založen na dejme tomu kvalifikovaném odhadu, neboť nevíme přesně, jak...