Aktuální číslo:

Ve zkratce

Ivan Boháček

| 5. 4. 2000

| Vesmír 79, 234, 2000/4

Detailní sledování vývoje mozkových struktur u dětí ukázalo, že oblasti spojené s asociativním myšlením a řečí se silně rozvíjejí, zatímco v jiných oblastech mozku dochází dokonce k regresi.

Nature 404, 190, 2000

Radar se syntetickou aperturou umožňuje sledovat subtilní změny topografie, provázející zemětřesení nebo pohyb ledovců. Dalším významným využitím této techniky je měření změn vodní hladiny v zatopených oblastech, které jsou pokryty vegetací.

Nature 404, 174, 2000

23. března padlo rozhodnutí, zda Comptonova orbitální observatoř bude zničena. Inženýrům se nepodařilo přesvědčit znervóznělé vedení NASA, že dokážou řídit laboratoř i bez fungujících gyroskopů. Takže vědci i laboratoř mají do června poslední příležitost.

Nature 404, 119, 2000

Téměř neznámý laické veřejnosti je profesor Massachusettské techniky Alexander Rich, který roku 1973 rentgenovou krystalografií dokázal, že DNA má opravdu tvar dvojité šroubovice. Watson tehdy údajně A. Richovi zavolal a řekl: „Po dvaceti letech budu poprvé klidně spát.“ Franklinův ústav ve Filadelfii udělil Alexandrovi Richovi za úspěchy ve vědě Bowerovu cenu – 250 000 dolarů.

Nature 404, 119, 2000

Ke stažení

Článek ve formátu PDF [178,81 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora