Ve zkratce
| 5. 4. 2000 | Vesmír 79, 234, 2000/4
- Detailní sledování vývoje mozkových struktur u dětí ukázalo, že oblasti spojené s asociativním myšlením a řečí se silně rozvíjejí, zatímco v jiných oblastech mozku dochází dokonce k regresi.
Nature 404, 190, 2000
- Radar se syntetickou aperturou umožňuje sledovat subtilní změny topografie, provázející zemětřesení nebo pohyb ledovců. Dalším významným využitím této techniky je měření změn vodní hladiny v zatopených oblastech, které jsou pokryty vegetací.
Nature 404, 174, 2000
- 23. března padlo rozhodnutí, zda Comptonova orbitální observatoř bude zničena. Inženýrům se nepodařilo přesvědčit znervóznělé vedení NASA, že dokážou řídit laboratoř i bez fungujících gyroskopů. Takže vědci i laboratoř mají do června poslední příležitost.
Nature 404, 119, 2000
- Téměř neznámý laické veřejnosti je profesor Massachusettské techniky Alexander Rich, který roku 1973 rentgenovou krystalografií dokázal, že DNA má opravdu tvar dvojité šroubovice. Watson tehdy údajně A. Richovi zavolal a řekl: „Po dvaceti letech budu poprvé klidně spát.“ Franklinův ústav ve Filadelfii udělil Alexandrovi Richovi za úspěchy ve vědě Bowerovu cenu – 250 000 dolarů.
Nature 404, 119, 2000
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [178,81 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Vítěz bere vše 
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně
Jan Demel | 25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Co vůbec znamená mít na vybranou?
Petr Tureček | 24. 2. 2026
Knize neurovědce Roberta Sapolského Máme na vybranou? se v lednovém Vesmíru věnoval Ivan H. Tuf. Nyní se k ní a k otázce existence svobodné vůle...