Ve zkratce
| 5. 3. 2000 | Vesmír 79, 174, 2000/3
- Co řídí rytmus dýchání? Víme, že neurony v kmeni mozkovém. Překvapivě dlouho nebylo známo, které neurony to konkrétně jsou a jakým mechanizmem rytmus dýchání řídí. Ukazuje se, že se na tom podílejí neurony z malé oblasti nazývané preBötzingerův komplex a receptory neurokinin-1 a někteří agonisté opioidových receptorů.
Science 286, 1566, 1999
- Z iniciativy Philippa Busquina sestaví Evropská unie systém, který umožní porovnávat rozsah a kvalitu výzkumu v jejích členských zemích. Nezaznamenávají se jen výdaje na vědu, ale i takové informace, jako např. jak jsou výzkumné programy otevřené občanům jiných zemí unie, či kolik lidí (a občanů jiných národností) sedí v řídících orgánech. A Busquin zdůrazňuje význam kvantitativních kritérií výkonnosti, jakým je např. počet udělených patentů.
Nature 403, 696, 2000
- Běžný rozměr struktur v dnešní elektronice činí 180 nm. Špičkové techniky jej sníží i na několik desítek nm. Lokální mechanické napětí u struktur tak malých rozměrů může porušit krystalovou mřížku a nepředvídatelným způsobem ovlivnit výkon prvku. Mezi nečetné nedestruktivní metody schopné zjistit mechanické napětí se submikrometrovým rozlišením patří i speciálně modifikovaná difrakce paprsků X.
Nature 398, 11, 1999
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [349,38 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...