Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Kolik by stála redukce skleníkových plynů?

 |  5. 1. 2000
 |  Vesmír 79, 54, 2000/1

Kjótský protokol z roku 1997 zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 7 % pod úroveň emisí v roce 1990. Nemluví však už jen o oxidu uhličitém, ale o zaměnitelném koši skleníkových plynů (tj. místo CO2 lze snížit ekvivalentní množství jiného skleníkového plynu). Kromě zmíněného oxidu uhličitého je jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů metan (viz rovněž obrázek). Dosud se při posuzování nákladů na redukci emisí jiných skleníkových plynů, než je CO2, přistupovalo na jednu z následujících možností:

  • v porovnání s redukcí emisí CO2 jsou náklady na redukci ostatních skleníkových plynů zanedbatelné,

  • jsou úměrné nákladům na redukci CO2,

  • jsou nesrovnatelně větší než náklady na redukci CO2.

Samozřejmě je na tom podepsaný fakt, že neexistuje dostatečně podrobný globální model emisí těchto plynů. Četné zdroje těchto emisí souvisejí se zemědělstvím, ukládáním odpadů i s různými průmyslovými procesy. Bez toho, že by se činila nějaká opatření na redukci emisí skleníkových plynů jiných než CO2, se ve Spojených státech amerických předpokládá, že emise metanu klesnou z hodnoty 179 MtCeq v roce 1975 na 174 MtCeq v roce 2000, a pak budou opět stoupat na 186 MtCeq v roce 2010 (to jsou projekce z populačního vývoje, vývoje hrubého domácího produktu, produkce energie a ze spotřeby). Science 286, 905–906, 1999

Obrázky

Poznámky

1) Pozn.: Kdyby pro ČR platil podobný závěr, jaký je možné vyčíst z pravé části grafu, pak zhruba 1% úspora z HDP je mnohem větší částka, než kolik činí veškeré výdaje na výzkum! Nestálo by to za pozornost?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné