Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Věda jako odpověď na základní lidské potřeby

 |  5. 3. 2000
 |  Vesmír 79, 173, 2000/3

Když r. 1798 Thomas Malthus vyjádřil svoji obavu, že lidstvo je schopné dospět k rovnováze mezi množstvím potravy a velikostí populace, dosahovala celková populace pouhých 940 milionů. Roku 1999 překročila lidská populace 6 miliard, a jestliže bude zachována současná rychlost růstu v rozvojových zemích, přibude během 12 let další miliarda. Technologie založené na vědě, podporované vhodnou veřejnou politikou, způsobily, že se hladomory stávají vzácnými. Chudé tohoto světa však stále trápí nedostatek práce a dalších příležitostí jak si vydělat na živobytí. Podle Světové banky v roce 1993 žilo 1,3 miliardy lidí za méně než 1 dolar denně a další 3 miliardy lidí za méně než 2 dolary denně. [...]

Nové technologie podporované vhodnými službami a veřejnou politikou prokázaly, že chmurné předpovědi jsou špatné, a vedly k tomu, že se zelená revoluce v zemědělské výrobě stala jedním ze sociálně nejvýznamnějších vědeckých úspěchů století. Čtyři tisíce let kultivace obilí vyústily v to, že indičtí farmáři v roce 1947 sklidili 6 milionů tun obilí. V roce 1999 Indie produkovala 72 milionů tun obilí, a byla tedy druhým největším producentem obilí na světě. Průměrný výnos z hektaru vzrostl z 900 kilogramů v roce 1964 na 2300 kilogramů v roce 1999. Kdyby dnešní produkci měla Indie vypěstovat se stejnou výší výnosu, jakou měla roku 1964, potřebovala by k tomu místo dnešních 24 milionů hektarů téměř 72 milionů hektarů. Zelená revoluce může být tedy nazývána také zemědělstvím šetřícím lesy...

Technika po průmyslové revoluci přispěla k růstu rozdílu v prosperitě mezi státy. Jak ji dnes, v éře soukromé, patentované vědy, můžeme využít jako spojence v hnutí za rovnost sociální a ekonomickou i rovnost mezi pohlavími? Zřejmě se musí zvýšit výzkum podporovaný z veřejných fondů a zaměřený na prospěch veřejnosti. Jednoduchý test navržený Mahátmou Gándhím je nejsmysluplnějším měřítkem určení priorit ve vědeckém výzkumu zamýšleném jako pomoc při naplňování základních lidských potřeb: Vybav si tvář nejchudšího a nejubožejšího člověka, jakého jsi kdy viděl, a zeptej se sám sebe, zda kroky, o kterých uvažuješ, mu budou k jakémukoliv užitku. Získá tím něco? Pomůže mu to ovlivnit jeho vlastní život a osud?

Science 287, 425, 21 Jan 2000

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Demografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...