Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Věda jako odpověď na základní lidské potřeby

 |  5. 3. 2000
 |  Vesmír 79, 173, 2000/3

Když r. 1798 Thomas Malthus vyjádřil svoji obavu, že lidstvo je schopné dospět k rovnováze mezi množstvím potravy a velikostí populace, dosahovala celková populace pouhých 940 milionů. Roku 1999 překročila lidská populace 6 miliard, a jestliže bude zachována současná rychlost růstu v rozvojových zemích, přibude během 12 let další miliarda. Technologie založené na vědě, podporované vhodnou veřejnou politikou, způsobily, že se hladomory stávají vzácnými. Chudé tohoto světa však stále trápí nedostatek práce a dalších příležitostí jak si vydělat na živobytí. Podle Světové banky v roce 1993 žilo 1,3 miliardy lidí za méně než 1 dolar denně a další 3 miliardy lidí za méně než 2 dolary denně. [...]

Nové technologie podporované vhodnými službami a veřejnou politikou prokázaly, že chmurné předpovědi jsou špatné, a vedly k tomu, že se zelená revoluce v zemědělské výrobě stala jedním ze sociálně nejvýznamnějších vědeckých úspěchů století. Čtyři tisíce let kultivace obilí vyústily v to, že indičtí farmáři v roce 1947 sklidili 6 milionů tun obilí. V roce 1999 Indie produkovala 72 milionů tun obilí, a byla tedy druhým největším producentem obilí na světě. Průměrný výnos z hektaru vzrostl z 900 kilogramů v roce 1964 na 2300 kilogramů v roce 1999. Kdyby dnešní produkci měla Indie vypěstovat se stejnou výší výnosu, jakou měla roku 1964, potřebovala by k tomu místo dnešních 24 milionů hektarů téměř 72 milionů hektarů. Zelená revoluce může být tedy nazývána také zemědělstvím šetřícím lesy...

Technika po průmyslové revoluci přispěla k růstu rozdílu v prosperitě mezi státy. Jak ji dnes, v éře soukromé, patentované vědy, můžeme využít jako spojence v hnutí za rovnost sociální a ekonomickou i rovnost mezi pohlavími? Zřejmě se musí zvýšit výzkum podporovaný z veřejných fondů a zaměřený na prospěch veřejnosti. Jednoduchý test navržený Mahátmou Gándhím je nejsmysluplnějším měřítkem určení priorit ve vědeckém výzkumu zamýšleném jako pomoc při naplňování základních lidských potřeb: Vybav si tvář nejchudšího a nejubožejšího člověka, jakého jsi kdy viděl, a zeptej se sám sebe, zda kroky, o kterých uvažuješ, mu budou k jakémukoliv užitku. Získá tím něco? Pomůže mu to ovlivnit jeho vlastní život a osud?

Science 287, 425, 21 Jan 2000

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Demografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné