Detektory a teroristé

Fyzikům se podařilo zkonstruovat speciální detektor s nejméně stonásobně vyšší citlivostí, než mají ostatní analytické metody. Navíc jsou optimističtí v malování perspektiv. Věří, že se dokáží přiblížit limitní citlivosti: schopnosti zaregistrovat jedinou molekulu hledané látky usazené na povrchu detektoru nebo jedinou částici viru. Ve spektroskopii prochází světelný paprsek dutinou obsahující zkoumanou látku. Jestliže však je koncentrace látky velmi nízká, může se stát, že nedojde k interakci mezi zkoumanou látkou a paprskem. Spektroskopici proto nechávají paprsek procházet dutinou opakovaně. Zatímco tato metoda funguje pro plyny, nefunguje z pochopitelných důvodů pro látky v pevné fázi či kapalném stavu. Chemik Andrew C. R. Pipino z pověstného a nejen „metrologického“ ústavu National Institute of Standards and Technology v marylandském Gaithersburgu našel způsob, jak látku v pevné fázi udržet mimo laserový paprsek, ale přesto ji analyzovat. Idea detektoru je velmi jednoduchá, avšak Pipino je první, komu se podařilo uskutečnit ji. Malým a vhodně voleným otvorem vstupuje laserový paprsek do dokonalé křemíkové krychle. Její dokonale vyleštěné stěny zaručují téměř stoprocentní odraz – než zanikne jeden pulz, odrazí se uvnitř krychle až stotisíckrát. Jestliže však na povrchu krychle je molekula, která je schopna záření laseru absorbovat, zaniká paprsek mnohem rychleji. Zjednodušeně vyjádřeno: měřením rychlosti zanikání světelného pulzu tak Pipino získává údaje o koncentraci. Již dosažené 100násobné zvýšení citlivosti slibuje mnohé nové aplikace např. analýzou nesmírně malých koncentrací reziduí buď výbušnin, nebo biologických bojových látek registrovat stopy po teroristech, anebo by mohl nahradit psa v hledání narkotik při celních prohlídkách.

Phys. Rev. Lett. 83, 3093