Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Detektory a teroristé

 |  5. 1. 2000
 |  Vesmír 79, 53, 2000/1

Fyzikům se podařilo zkonstruovat speciální detektor s nejméně stonásobně vyšší citlivostí, než mají ostatní analytické metody. Navíc jsou optimističtí v malování perspektiv. Věří, že se dokáží přiblížit limitní citlivosti: schopnosti zaregistrovat jedinou molekulu hledané látky usazené na povrchu detektoru nebo jedinou částici viru. Ve spektroskopii prochází světelný paprsek dutinou obsahující zkoumanou látku. Jestliže však je koncentrace látky velmi nízká, může se stát, že nedojde k interakci mezi zkoumanou látkou a paprskem. Spektroskopici proto nechávají paprsek procházet dutinou opakovaně. Zatímco tato metoda funguje pro plyny, nefunguje z pochopitelných důvodů pro látky v pevné fázi či kapalném stavu. Chemik Andrew C. R. Pipino z pověstného a nejen „metrologického“ ústavu National Institute of Standards and Technology v marylandském Gaithersburgu našel způsob, jak látku v pevné fázi udržet mimo laserový paprsek, ale přesto ji analyzovat. Idea detektoru je velmi jednoduchá, avšak Pipino je první, komu se podařilo uskutečnit ji. Malým a vhodně voleným otvorem vstupuje laserový paprsek do dokonalé křemíkové krychle. Její dokonale vyleštěné stěny zaručují téměř stoprocentní odraz – než zanikne jeden pulz, odrazí se uvnitř krychle až stotisíckrát. Jestliže však na povrchu krychle je molekula, která je schopna záření laseru absorbovat, zaniká paprsek mnohem rychleji. Zjednodušeně vyjádřeno: měřením rychlosti zanikání světelného pulzu tak Pipino získává údaje o koncentraci. Již dosažené 100násobné zvýšení citlivosti slibuje mnohé nové aplikace např. analýzou nesmírně malých koncentrací reziduí buď výbušnin, nebo biologických bojových látek registrovat stopy po teroristech, anebo by mohl nahradit psa v hledání narkotik při celních prohlídkách.

Phys. Rev. Lett. 83, 3093

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...