Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Detektory a teroristé

 |  5. 1. 2000
 |  Vesmír 79, 53, 2000/1

Fyzikům se podařilo zkonstruovat speciální detektor s nejméně stonásobně vyšší citlivostí, než mají ostatní analytické metody. Navíc jsou optimističtí v malování perspektiv. Věří, že se dokáží přiblížit limitní citlivosti: schopnosti zaregistrovat jedinou molekulu hledané látky usazené na povrchu detektoru nebo jedinou částici viru. Ve spektroskopii prochází světelný paprsek dutinou obsahující zkoumanou látku. Jestliže však je koncentrace látky velmi nízká, může se stát, že nedojde k interakci mezi zkoumanou látkou a paprskem. Spektroskopici proto nechávají paprsek procházet dutinou opakovaně. Zatímco tato metoda funguje pro plyny, nefunguje z pochopitelných důvodů pro látky v pevné fázi či kapalném stavu. Chemik Andrew C. R. Pipino z pověstného a nejen „metrologického“ ústavu National Institute of Standards and Technology v marylandském Gaithersburgu našel způsob, jak látku v pevné fázi udržet mimo laserový paprsek, ale přesto ji analyzovat. Idea detektoru je velmi jednoduchá, avšak Pipino je první, komu se podařilo uskutečnit ji. Malým a vhodně voleným otvorem vstupuje laserový paprsek do dokonalé křemíkové krychle. Její dokonale vyleštěné stěny zaručují téměř stoprocentní odraz – než zanikne jeden pulz, odrazí se uvnitř krychle až stotisíckrát. Jestliže však na povrchu krychle je molekula, která je schopna záření laseru absorbovat, zaniká paprsek mnohem rychleji. Zjednodušeně vyjádřeno: měřením rychlosti zanikání světelného pulzu tak Pipino získává údaje o koncentraci. Již dosažené 100násobné zvýšení citlivosti slibuje mnohé nové aplikace např. analýzou nesmírně malých koncentrací reziduí buď výbušnin, nebo biologických bojových látek registrovat stopy po teroristech, anebo by mohl nahradit psa v hledání narkotik při celních prohlídkách.

Phys. Rev. Lett. 83, 3093

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné