Boháček Ivan

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Počet článků: 619
12,86 TWh
4. 12. 2023 | Vesmír 102, 671, 2023/12
Přesně tolik elektrické energie Německo dovezlo v období leden–září 2023 (přesněji od dubna, kdy ukončilo provoz svých posledních jaderných...
Když houba napadne ledvinu
4. 12. 2023 | Vesmír 102, 672, 2023/12
Špičkové experimentální vybavení posouvá hranice poznání. Mikroskopie nejen objevila buňky, ale její technologické pokroky nám umožnily nahlédnout...
Druhý život zapomenutých a opomenutých
30. 10. 2023 | Vesmír 102, 607, 2023/11
Anatomie – kdysi základ medicíny založený na pitvě mrtvol, dnes disciplína využívající virtuální počítačové modely – poskytuje hezký příklad...
Kolosální sluneční bouře před 14 373 lety
30. 10. 2023 | Vesmír 102, 612, 2023/11
O největší kdy zaznamenané sluneční erupci svědčí nález subfosilních stromů na březích řeky Drouzet v jižní Francii. Pro určení stáří fosilního...
Tleskání je také věda
2. 10. 2023 | Vesmír 102, 542, 2023/10
Dva akustici z technické univerzity na Krétě se zabývali výzkumem, jak nejlépe tleskat. Možná bychom byli v pokušení říci „Jejich starosti na naši...
Divočáci v roli svědků
2. 10. 2023 | Vesmír 102, 543, 2023/10
Radioaktivní cesium straší veřejnost hlavně v souvislosti s dosud nejvážnější katastrofou jaderné elektrárny způsobenou nekompetentním vedením,...
Kosmické koště
2. 10. 2023 | Vesmír 102, 542, 2023/10
Kromě funkčních satelitů se na oběžných drahách pohybuje o několik řádů vyšší počet kosmického smetí – objektů lidského původu. Nejsou to jen již...
Mikrogravitace ovlivňuje mozek
4. 9. 2023 | Vesmír 102, 466, 2023/9
Neuroložky Rachael Seidlerová a Heather McGregorová se spolupracovníky vyšetřovaly mozky 30 astronautů před jejich starty do kosmu a po jejich...
Savci nebyli pouze kořistí
4. 9. 2023 | Vesmír 102, 469, 2023/9
Pouze paleontologové rozeznají na obr. býložravého dinosaura druhu Psitacosaurus lujiatunensis a do něho zakousnutého savce druhu Repenomamus...
Klidné Slunce a záření gama
4. 9. 2023 | Vesmír 102, 469, 2023/9
Tok gama záření v oblasti energií 0,5–2,6 TeV překvapil nečekanou antikorelací s 11letým cyklem sluneční aktivity. Tok je totiž nejvyšší při...
Hledání nových materiálů
4. 9. 2023 | Vesmír 102, 469, 2023/9
Levnější materiál, který se svými luminiscenčními nebo katalytickými vlastnostmi vyrovná těm, které jsou vyráběny z drahých vzácných prvků, je...
1 1 1
10. 7. 2023 | Vesmír 102, 369, 2023/7
Velmi ambiciózní cíl americké iniciativy Energy Earthshot, vyhlášené v polovině roku 2021, je mj. snížit do konce dekády výrobní cenu zeleného...
Čočka versus zrcadlo
29. 5. 2023 | Vesmír 102, 308, 2023/6
Zkonstruovat objektiv mikroskopu, který poskytuje velké rozlišení (tj. má velkou numerickou aperturu), velkou pracovní vzdálenost a velké zorné...
Atomový interferometr
29. 5. 2023 | Vesmír 102, 309, 2023/6
velikou motivací pro stavbu atomového interferometru je otázka, jaká je podstata temné hmoty. Mezi favority patří hypotetické velmi slabě...
Cesta do středu Mléčné dráhy
29. 5. 2023 | Vesmír 102, 314, 2023/6
Astrofyzik Reinhard Genzel se výzkumu supermasivního objektu ve středu naší galaxie věnuje od poloviny sedmdesátých let. Desítky let vědeckého...
3,9995
2. 5. 2023 | Vesmír 102, 247, 2023/5
Narozeninový problém je dosti známá úloha z kombinatoriky. Ve dvacátých letech minulého století ji obecně matematicky formuloval F. P. Ramsay...
Prvky vzácných zemin se „lepí“ na vzácné sinice
3. 4. 2023 | Vesmír 102, 186, 2023/4
Titulek aktuality jsem si půjčil ze studie, která zjišťovala možnosti, zda by sinice (Cyanobacteria) mohly být využívány k recyklaci prvků...
53
3. 4. 2023 | Vesmír 102, 188, 2023/4
53 attosekund (53 × 10–18 s) je délka nejkratšího elektronového pulzu. Experimentátoři ho připravili ozářením wolframového hrotu, jehož špička...
Konvekce v porézních prostředích a solné mnohoúhelníky
3. 4. 2023 | Vesmír 102, 189, 2023/4
Podobné přírodní vzory spontánně vznikají tam, kde rychlost odpařování vody z půdy výrazně převyšuje rychlost srážek. Záhadou vyžadující...