Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Inspirace grafenem

 |  3. 2. 2025
 |  Vesmír 104, 81, 2025/2

K širšímu využití diamantových membrán submikronových tlouštěk v elektronice a fotonice dosud scházela vhodná metoda jejich přípravy. Dosud byly k dispozici dvě metody – řezání objemového diamantu laserem a chemická depozice par na substrát (zpravidla křemíku). Ani jedna z těchto metod však není vhodná pro výrobu membrán ve velkém měřítku. První z těchto metod sice poskytne monokrystalickou membránu, avšak omezené velikosti a větší drsnosti jejího povrchu. Chemická depozice par umožňuje připravit na substrátu membránu vhodné tloušťky, její nevýhodou je zase komplikované zdlouhavé, několikastupňové odleptávání substrátu. Jednoduchá metoda – exfoliace pomocí lepicí pásky – která byla velice úspěšná při přípravě membrán grafenu (Vesmír 103, 98, 2024/2), se osvědčila také při oddělování polykrystalických membrán diamantu od substrátu. Autoři uvádějí, že metoda umožňuje ve velkém měřítku přípravu velkoplošných ohebných membrán submikronových tlouštěk s drsností povrchu pod jedním nanometrem.

Zdroj: Jing, J. et al.: Nature, 2024, DOI: 10.1038/s41586-024-08218-x

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy, Chemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...