fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Superkondenzátor – nová budoucnost betonu?

 |  8. 1. 2024
 |  Vesmír 103, 8, 2024/1

Cílem výzkumu materiálů není jen nalézat nové materiály, ale rovněž nacházet nová využití pro materiály již existující. Skupina inženýrů Massachusettské techniky se podívala na jeden z nejstarších stavebních materiálů – na beton. Jejich myšlenka je překvapivá – spojit jeho funkci stavebního materiálu s akumulací elektrické energie. Inspiroval je k tomu předchozí výzkum, kdy zjišťovali, zda lze k vytápění elektřinou použít jako odporový prvek přímo kompozitní materiál na bázi betonu. Věděli již, že jednotlivé částice kompozitního materiálu se při určité koncentraci samovolně pospojují a vytvoří vodič. [1] Uvědomili si, že přidají-li k cementu a vodě nevelké množství hydrofobních sazí, voda při reakci s cementem za sebou nechává bohatou strukturu kanálků, do nichž migrují saze. Porozita materiálu je vysoká. Saze se samy pospojují a vytvoří vodič. Takže „postačilo“ už jen dodat elektrolyt (použili obyčejný chlorid draselný) a superkondenzátor (superkapacitor) byl na světě. [2]

Odpusťte tuto dosti hrubou zkratku. Že věc funguje, alespoň v principu, prokázal v laboratorním miniměřítku vyrobený superkondenzátor o velikosti středního knoflíku. V plánu je vyrobit větší verze, snad až do velikosti 45 m3, protože superkondenzátor tak velikého objemu by měl akumulovat 10 kWh energie, tedy denní potřebu rodinného domu.

[1] Soliman N. A. et al.: Phys. Rev. Materials, 2023, DOI: 10.1103/PhysRevMaterials.4.125401

[2] Chanut N. et al.: PNAS, 2023, DOI: 10.1073/pnas.2304318120

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...