i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Nejen tematická síť sbírek openVertebrate

 |  2. 4. 2024
 |  Vesmír 103, 194, 2024/4

Sbírky přírodovědeckých muzeí, jež leckdy pocházejí z kabinetů kuriozit aristokratů, obsahují statisíce nejrůznějších exemplářů, často nedostatečně popsaných či vůbec neprozkoumaných. První digitální popisné databáze alespoň umožnily specialistům lokalizovat zajímavé exempláře. Muzea z pochopitelných ochranných důvodů možnost zápůjček omezovala, navíc konkrétní exemplář nemohl být současně zkoumán badateli různých institucí.

Počátkem roku 2017 začala být americkou NSF financována Tematická síť sbírek openVertebrate (oVert), která má poskytovat vysoce kvalitní digitální reprezentace sbírkových exemplářů. Reprezentace nemusejí tvořit jen optické či rentgenové snímky (2D i 3D), ale mohou obsahovat veškerý již provedený průzkum vnitřní i vnější struktury exempláře, včetně třeba sekvence DNA. Užitek z této otevřené sítě sbírek mají nejen badatelé, ale i pedagogové a studenti, kterým umožní začít vlastní výzkum.

Nyní vidíte 51 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...