Hledání rovnováhy

Tento text je založen na zprávě McKinseyova globálního institutu Geopolitics and the geometry of global trade z ledna 2024. Zpráva mapuje posuny ve struktuře globálního obchodu. Konstatuje sice, že změny vždycky probíhají postupně (žádná z velkých ekonomik neztratila nebo nezískala od roku 1995 ročně více než dvě procenta podílu na globálním obchodu), avšak všímá si, že po roce 2017 se výrazněji mění „geometrie“ propojení ekonomik. Snadno dojdeme k závěru, že rekonfigurace souvisí vedle dostupnosti surovin a jejich zpracovatelů hlavně s geopolitickými zájmy. Atoři zprávy analizovali posuny v propojení globálních obchodů jednotlivých ekonomik v závislosti na čtyřech parametrech: na intenzitě obchodu, geografické vzdálenosti, koncentraci dovozu a na geopolitické vzdálenosti (tuto kvalitativní veličinu definovali na stupnici 1 až 10 pomocí shodného a rozdílného hlasování v OSN za období 2006 až 2022). To umožnilo konstatovat, že „kombinace těchto měr nám pomáhá kalibrovat rychlost a směr nedávných posunů. Například mezi lety 2017 a 2023 se dovoz do USA stal o 18 % méně koncentrovaný podle svého původu. To je rychlý obrat trendu, jenž panoval před rokem 2017, kdy se koncentrace dovozu do USA postupně zvyšovala. Čína zvyšuje svůj podíl na obchodu s rozvojovými ekonomikami po celém světě. Díky tomu se od roku 2017 zvýšila průměrná zeměpisná vzdálenost jejího obchodu o 7 %, což představuje mírné zrychlení již existujícího trendu. Německo zaznamenalo mezi lety 2017–2023 pokles průměrné geografické vzdálenosti svého obchodu o 6 %, což způsobil pokles obchodu s Ruskem. Obchod Německa s Čínou se však zvýšil. Mezitím se ekonomiky Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Brazílie a Indie zapojují do rozsáhlejšího obchodu na delší vzdálenosti a napříč geopolitickým spektrem.“

Příklad geopolitické vzdálenosti pro dvě největší ekonomiky. Podle tohoto kritéria je např. Spojeným státům nejblíže Německo a Jižní Korea a nejvzdálenější Čína a Vietnam. Číně je nejbližší Ruská federace a Indonésie, nejvzdálenější pak Japonsko a Spojené státy.

Podle [1], s. 9

Fragmentace, nebo diverzifikace

Obecné trendy dovolují sledovat v posunech globálního obchodu dvě odlišné tendence: fragmentaci (např. omezení dovozními cly) a naopak prosazování snahy o diverzifikaci. Fragmentace by znamenala, že obchod se bude přesouvat ke geopoliticky bližším partnerům, sníží se geopolitická rizika, vzroste koncentrace obchodu. Diverzifikace zvyšuje odolnost ekonomiky a zachovává vazby mezi geopoliticky různorodými partnery. Jednotlivé ekonomiky se liší vyspělostí, velikostí, profilem, historií a pohybují se mezi těmito krajními mezemi.