Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Jak to bude?

 |  4. 3. 2024
 |  Vesmír 103, 123, 2024/3
 |  Téma: Elektromobilita

Titulek tohoto krátkého textu sice navazuje na titulek rozhovoru s Klárou Hlouchovou o vzniku života (s. 134), ale neptá se na budoucí evoluci proteinů ani na to, jak potenciální objev mimozemského života ovlivní náš pohled na postavení člověka ve vesmíru. Týká se ústředního tématu tohoto čísla, elektromobility.

Čeká nás s novou technologií zářná budoucnost, nebo si s ní jen přiděláme nové problémy? Jakou bude mít nástup elektromobilů dynamiku? Půjde o pomalou transformaci dopravní i jiné infrastruktury, nebo o relativně rychlou změnu, která se prokopíruje do nejrůznějších sfér života společnosti? Odpověď na tyto otázky bychom mohli shrnout do stručného „nevíme“, tím téma uzavřít a věnovat se něčemu jednoduššímu. Jenomže užitečnější než pokrčit rameny je o tématu přemýšlet, zjišťovat informace, porovnávat různé přístupy a teprve potom pokrčit rameny: „stále nevíme“. Bude to nevědomost poučená, ukotvená. A s tou se přece jen dá nějak pracovat.

Téma elektromobility je zatížené politikou, ideologií a lobbingem nejrůznějších zájmových skupin. Je to téma polarizované – ale které téma dotýkající se celé společnosti dnes polarizované není? V tomto čísle najdete argumenty jak pro skepsi, tak pro technický i společenský optimismus. Ve všech příspěvcích se však objevuje společný motiv, byť je v nich přítomen v různé podobě: elektromobil není jen „trochu jiné auto“. Je to součást komplexnějšího systému mobility a jeho rozšíření bude mít širší důsledky pro dopravní infrastrukturu, energetiku, ekonomiku, informační technologie, ale nejspíš i pro fungování společnosti jako celku a pro geopolitickou stabilitu. Ale jak přesně? Inu, nevíme. Každopádně i proto jsme téma pojmenovali „elektromobilita“, nikoli „elektromobily“.

Když jsme v širším redakčním okruhu rozebírali nápad využít starý vtip Pavla Kantorka, zazněla i poznámka upozorňující na to, že kritici elektromobilů rádi zdůrazňují jejich slabiny, ale odmítají vidět negativa spalovacích motorů, protože externality spojené s jejich provozem jsou buď skryté, nebo jsme si na ně už dávno zvykli. „Ke spalováku dostanete jako bonus 6000 km ropovodu,“ mohla by prý znít legenda analogického vtipu o dieslovém SUV. Nemyslím si, že Pavel Kantorek svůj vtip myslel vůči elektromobilům jakkoli škodolibě, jen si pohrával s absurditou. Ostatně zmiňuje se o levnějším modelu. K dražšímu by nejspíš nebylo 10 000 m prodlužovačky, ale velkokapacitní baterie a solární panel. Čímž jsem vtip definitivně zabil a můžeme přejít k jinému tématu.

Nikdy jsem neměl rád slovní spojení „svět vědy“, tolik oblíbené v popularizačních textech. Věda (a technika) nefungují ve svém vlastním světě, izolovaném od zbytku společnosti. Můžeme exaktně a s obdivuhodnou přesností měřit parametry baterií, výkony motorů, emise těkavých organických látek i skleníkových plynů… A je dobře, že to děláme, je to důležitá součást příběhu. Ale jen součást. Neméně důležité jsou nálady veřejnosti, politická rozhodnutí, ekonomické motivace, geopolitické souvislosti… Štěpán Jurajda z CERGE-EI mluvil na konferenci Učené společnosti v Senátu (viz s. 130) o tom, že chceme-li opravdu porozumět složitým tématům a chceme-li mít k dispozici nástroje pro racionální formulování veřejné politiky v tak komplexních tématech, jako je udržitelná mobilita nebo odolná společnost, nesmíme zapomínat na poznatky a zkušenosti společenských věd. Chyby a selhání z období pandemie covidu-19 by nám v tomto směru mohly být dobrou připomínkou. Co je nám platné, že máme k dispozici přesná měření toho i onoho, pokud datům důvěřují a podle nich se rozhodují jen ti, kdo je naměřili?

Jen několik dní před uzávěrkou tohoto čísla představila společnost OpenAI umělou inteligenci Sora, která na základě textového zadání generuje realisticky působící videa. Jak podobné nastupující technologie zamávají s důvěryhodností čehokoli, co si sami neosaháme, je těžké odhadovat, ale obávám se, že globálně propojený svět, v němž se důvěryhodnost bude čím dál více lokalizovat, s sebou nese komplikace, které jsme si donedávna nedovedli představit (Vesmír 102, 123, 2023/3). Schopnost vést racionální dialog a zároveň si uvědomovat moc emocí bude zapotřebí tím více, čím složitější problémy bude třeba řešit. A že se jich před námi otevírá nepočítaně… 

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Elektromobilita
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy, Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Otazníky kolem elektromobilůuzamčeno

Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...

Cesta k udržitelné mobilitěuzamčeno

Podíl elektromobilů na celkovém počtu nově registrovaných automobilů postupně roste, loni se v EU přiblížil patnácti procentům. Jednotlivé země...

Elektromobil není jen autouzamčeno

Elektromobily nejsou nic nového pod sluncem, ale teprve v posledních letech se začínají prosazovat ve velkém – mimo jiné díky technologickým...

Hledání rovnováhyuzamčeno

„Nerovnoměrné globální rozmístění ložisek nerostných surovin obsahujících kritické kovy i míst jejich produkce by se mohlo stát geopolitickým...

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...