Jak dál s financováním výzkumu v ČR?

V úterý 6. února 2024 uspořádala Učená společnost ČR pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila konferenci Vědní politika a dlouhodobé výzvy pro rozvoj vědy v ČR, jejímž cílem bylo zahájit odbornou debatu o udržitelnosti financování výzkumu. „V současné době do systému přichází pět miliard korun z Národního plánu obnovy a devět miliard z operačních programů. To vše pravděpodobně v tomto objemu a rozsahu v tomto programovacím období skončí,“ upozornila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Bývalý člen vědecké rady ERC a RVVI Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR na třech příkladech ukázal, jak se postupně proměnila role firemního a veřejného výzkumu. Zatímco tranzistor v roce 1947 vznikl v laboratořích společnosti AT&T, objev a dalších deset let výzkumu spin-rezistorového jevu (který dále rozšiřuje možnosti elektroniky) byl už cela v režii veřejných výzkumných institucí. Firmy dnes investují pouze do úzce zaměřeného vývoje s krátkodobou návratností. Veřejná podpora výzkumu vedoucího k průlomovým objevům s širokým přínosem pro veřejnost je proto nezbytná.

Snímek Senát PČR

Štěpán Jurajda z CERGE-EI upozornil, že v mezinárodním srovnání stále výrazně zaostáváme ve společenských vědách, jejichž důležitost nedoceňujeme. Přitom jsou zásadní pro společensky zásadní témata (penzijní reformu, veřejné zdraví, kvalitu vzdělávání, ekonomii energetických trhů…).

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar varoval, že první transformační vlna se už vyčerpala a je nezbytné přijít s novým modelem. Po roce 1989 jsme těžili z rychlého otevření ekonomiky, kvalifikované a relativně levné pracovní síly, poměrně kvalitní dopravní infrastruktury a výhodné polohy v srdci Evropy. Nyní potřebujeme druhou ekonomickou transformaci, která subdodavatelsky orientovanou ekonomiku promění v ekonomiku finálních výrobců. K tomu ji potřebujeme digitalizovat, robotizovat a automatizovat. Dodat zaměstnancům nové kompetence. Snížit byrokratickou zátěž a zlepšit migrační politiku, abychom firmám usnadnili budování technologických center a zajistili dostatek kvalifikovaných pracovníků. Nutnou podmínkou je i úzká spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi.

V následné diskusi vystoupili mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová nebo předseda Učené společnosti Libor Grubhoffer. Záznam je k dispozici.