i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Jak dál s financováním výzkumu v ČR?

 |  4. 3. 2024
 |  Vesmír 103, 130, 2024/3

V úterý 6. února 2024 uspořádala Učená společnost ČR pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila konferenci Vědní politika a dlouhodobé výzvy pro rozvoj vědy v ČR, jejímž cílem bylo zahájit odbornou debatu o udržitelnosti financování výzkumu. „V současné době do systému přichází pět miliard korun z Národního plánu obnovy a devět miliard z operačních programů. To vše pravděpodobně v tomto objemu a rozsahu v tomto programovacím období skončí,“ upozornila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.

Bývalý člen vědecké rady ERC a RVVI Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR na třech příkladech ukázal, jak se postupně proměnila role firemního a veřejného výzkumu. Zatímco tranzistor v roce 1947 vznikl v laboratořích společnosti AT&T, objev a dalších deset let výzkumu spin-rezistorového jevu (který dále rozšiřuje možnosti elektroniky) byl už cela v režii veřejných výzkumných institucí. Firmy dnes investují pouze do úzce zaměřeného vývoje s krátkodobou návratností. Veřejná podpora výzkumu vedoucího k průlomovým objevům s širokým přínosem pro veřejnost je proto nezbytná.

Štěpán Jurajda z CERGE-EI upozornil, že v mezinárodním srovnání stále výrazně zaostáváme ve společenských vědách, jejichž důležitost nedoceňujeme. Přitom jsou zásadní pro společensky zásadní témata (penzijní reformu, veřejné zdraví, kvalitu vzdělávání, ekonomii energetických trhů…).

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar varoval, že první transformační vlna se už vyčerpala a je nezbytné přijít s novým modelem. Po roce 1989 jsme těžili z rychlého otevření ekonomiky, kvalifikované a relativně levné pracovní síly, poměrně kvalitní dopravní infrastruktury a výhodné polohy v srdci Evropy. Nyní potřebujeme druhou ekonomickou transformaci, která subdodavatelsky orientovanou ekonomiku promění v ekonomiku finálních výrobců. K tomu ji potřebujeme digitalizovat, robotizovat a automatizovat. Dodat zaměstnancům nové kompetence. Snížit byrokratickou zátěž a zlepšit migrační politiku, abychom firmám usnadnili budování technologických center a zajistili dostatek kvalifikovaných pracovníků. Nutnou podmínkou je i úzká spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi.

V následné diskusi vystoupili mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová nebo předseda Učené společnosti Libor Grubhoffer. Záznam je k dispozici.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...