Tajuplná kosmická ruka

Pozoruhodná mlhovina svědčí o extrémních fyzikálních procesech. Malé souhvězdí Kružítko (Circinus) v naší geografické šířce vůbec nevychází nad obzor. Rentgenová laboratoř Einstein, která byla v činnosti mezi lety 1978–1981, v něm objevila ve vzdálenosti 17 000 světelných let pozůstatek výbuchu supernovy – pulsar B15-09, rychle rotující neutronovou hvězdu. V mlhovině tvořené odvrženým materiálem odhalila v roce 2001 rentgenová laboratoř Chandra desetkrát rozměrnější komplexní strukturu, než je známá Krabí mlhovina. Astronomové určili její stáří – čas, který uplynul od výbuchu supernovy do jejího dnes pozorovaného stavu – na 1700 let. Pulsar je jasně zářící bod v zápěstí ruky. Prsty ruky se zanořují do molekulárního oblaku RCW89. Pulsar každou sekundu vyzařuje 1,7 × 10³⁷ ergů (1,7 × 10³⁰ J), magnetické pole na povrchu pulsaru dosahuje 1,5 × 10⁹ T. To se o několik řádů vymyká tomu, co můžeme realizovat v pozemských laboratořích.

Obrázek vznikl využitím dat rentgenové laboratoře Chandra, sondy NA SA IXPE a dat z infračervené kamery DECam.

Roger W. Romani et al.: Astr. J. 2023, DOI: 103847/1538-4357/acfa