Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

„Programovatelné“ bakterie

 |  4. 11. 2024
 |  Vesmír 103, 597, 2024/11

Titulek zatím notně nadsazuje. Inženýrství umělých živých materiálů se zaměřuje na tvorbu nových materiálů s vlastnostmi podobnými vlastnostem přírodních biomateriálů pomocí geneticky modifikovaných organismů. Jedním z důvodů je snaha snižovat zátěž životního prostředí, kterou představuje textilní a kožedělný průmysl (a zejména „rychlá“ móda). Mezi slibné materiály patří celulóza vyprodukovaná pomocí bakterií. Pro své vlastnosti se např. bakteriální celulóza produkovaná gram-negativními bakteriemi rodu Komagataeibacter již využívá v článcích baterií jako oddělovací membrána. Nezanedbatelným důvodem pro hledání nových materiálů je také potřeba „veganské“ kůže pro kožedělný průmysl. Jak textilní, tak kožedělný průmysl zatěžuje životní prostředí rovněž chemikáliemi pro barvení výrobků. Je logické, že si někdo položí otázku, zda by bakterie nemohly zabudovat požadovaný pigment přímo do produkované celulózy. A protože černé barvivo je jedno z nejpoužívanějších, pokusili se vědci metodami genetického inženýrství vytvořit kmen bakterie K. rhaeticus produkující pigmentovanou celulózu bez nutnosti následného barvení.

Sami říkají: „Prokázali jsme užitečnost genetického inženýrství v návrhu a konstrukci kmenů určených k pěstování materiálů s požadovanými vlastnostmi – v tomto případě s vybranou barvou vrostlou do materiálu, místo toho, aby se materiál dodatečně chemicky barvil.“ Jsou přesvědčeni o rozšiřitelnosti postupu do průmyslového měřítka. V laboratoři alespoň vyrobili prototyp peněženky.

Carlie Gilbert et al.: Nature Materials, 2021, DOI: 10.1038/s41563-020-00857-5

Kenneth T. Walker et al.: Nature Biotech., 2024, DOI: 10.1038/s41587-024-02194-3

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika, Bakteriologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...