„Programovatelné“ bakterie

Titulek zatím notně nadsazuje. Inženýrství umělých živých materiálů se zaměřuje na tvorbu nových materiálů s vlastnostmi podobnými vlastnostem přírodních biomateriálů pomocí geneticky modifikovaných organismů. Jedním z důvodů je snaha snižovat zátěž životního prostředí, kterou představuje textilní a kožedělný průmysl (a zejména „rychlá“ móda). Mezi slibné materiály patří celulóza vyprodukovaná pomocí bakterií. Pro své vlastnosti se např. bakteriální celulóza produkovaná gram-negativními bakteriemi rodu Komagataeibacter již využívá v článcích baterií jako oddělovací membrána. Nezanedbatelným důvodem pro hledání nových materiálů je také potřeba „veganské“ kůže pro kožedělný průmysl. Jak textilní, tak kožedělný průmysl zatěžuje životní prostředí rovněž chemikáliemi pro barvení výrobků. Je logické, že si někdo položí otázku, zda by bakterie nemohly zabudovat požadovaný pigment přímo do produkované celulózy. A protože černé barvivo je jedno z nejpoužívanějších, pokusili se vědci metodami genetického inženýrství vytvořit kmen bakterie K. rhaeticus produkující pigmentovanou celulózu bez nutnosti následného barvení.

Sami říkají: „Prokázali jsme užitečnost genetického inženýrství v návrhu a konstrukci kmenů určených k pěstování materiálů s požadovanými vlastnostmi – v tomto případě s vybranou barvou vrostlou do materiálu, místo toho, aby se materiál dodatečně chemicky barvil.“ Jsou přesvědčeni o rozšiřitelnosti postupu do průmyslového měřítka. V laboratoři alespoň vyrobili prototyp peněženky.

Carlie Gilbert et al.: Nature Materials, 2021, DOI: 10.1038/s41563-020-00857-5

Kenneth T. Walker et al.: Nature Biotech., 2024, DOI: 10.1038/s41587-024-02194-3