Boháček Ivan
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Počet článků: 632
„Orientovaný prostor“ aneb Kdo potřebuje recenze?
5. 3. 1998 | Vesmír 77, 173, 1998/3
Tuto otázku položil Paul Ginsparg ze Státní laboratoře v Los Alamos v Novém Mexiku. Paul Ginsparg je člověk, který v roce 1991 založil archiv...
Ve zkratce
5. 3. 1998 | Vesmír 77, 174, 1998/3
Disociativní rekombinace kladného iontu O2+ s elektronem e– je důležitý proces v ionosféře Venuše, Marsu a Země. Při tomto procesu je jeden ze...
Vladimir Prelog
5. 3. 1998 | Vesmír 77, 174, 1998/3
Velký organický chemik tohoto století zemřel 7. ledna 1998. Narodil se v Sarajevu 23. července 1906. Jako dítě zažil atentát na vévodu Františka...
Paleoembryologie v Číně
5. 3. 1998 | Vesmír 77, 174, 1998/3
Kambrická exploze (explozivní rozšíření životních forem) se odehrála před asi 550 miliony let. Během několika málo desítek milionů let vznikly...
Nová metoda pro diagnostiku rakoviny prsu?
5. 3. 1998 | Vesmír 77, 175, 1998/3
Při analyzování tvaru rakovinných buněk prsu se badatelé z Lékařské fakulty Mount Sinai podívali také do buněčného jádra na rozložení chromatinu....
Hledání uranu pomocí neutrin
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 113, 1998/2
Ze Země uniká do kosmického prostoru zhruba 40 terawattů energie. Až 40 % z toho pochází z radioaktivního rozpadu 238U a 232Th. Jednoduché...
Stres v těhotenství a pozdější zdravotní rizika
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 113, 1998/2
Děti narozené strádajícím matkám za 2. světové války během blokády Leningradu (trvající 900 dní) a po ní nevykazují v dospělosti (podle British...
Vodík v jádru Země?
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 113, 1998/2
Již 50 let víme, že hustota jádra Země je zhruba o 10 % nižší, než by odpovídalo tomu, kdyby se jádro skládalo z čistého železa anebo ze slitiny...
Struktura nové fáze ledu
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 113, 1998/2
Led má 11 známých krystalických fází, v nichž jsou molekuly vody vodíkovými vazbami vázány do tetraedrálních struktur. Dvanáctá krystalická fáze...
Počítačová síť
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 113, 1998/2
Vývojáři společnosti Norweb Communications si položili otázku: Bylo by možné ke kvalitnímu připojení veškerých domácností na počítačovou síť využít...
Jak staré jsou stromy v deštných pralesích Amazonie?
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 114, 1998/2
Tato otázka je zajímavá v souvislosti s úbytkem tropických pralesů. Stáří stromů se obvykle určuje podle letokruhů, avšak v tropických deštných...
Poměr pohlaví nezávisí na věku rodičů
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 114, 1998/2
Pravděpodobnost, že se vám jako první dítě narodí syn, je 51,4 %, nezávisle na tom, koho si vezmete. K tomuto závěru docházejí hned tři studie...
Antiangiogenní terapie nevyvolává rezistenci na lék
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 114, 1998/2
Získaná rezistence na léky je velkým problémem při léčení rakoviny. Souvisí s genetickou nestabilitou, různorodostí a vysokou schopností mutovat....
Ve zkratce
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 114, 1998/2
Stav lidí trpících fantomovými bolestmi amputovaných končetin může být upravován elektrickou stimulací thalamu. Jedna z hypotéz vysvětlujících...
Vzteklinu vystřídala tasemnice
5. 2. 1998 | Vesmír 77, 114, 1998/2
V Evropě se v mnoha oblastech díky úspěšné vakcinaci lišek podařilo eliminovat vzteklinu. Následkem toho se přemnožily lišky a tak není divu, že se...
Dětská leukemie a hypotéza ozáření otců před početím dětí
5. 1. 1998 | Vesmír 77, 6, 1998/1
Hypotéza Martina Gardnera, že u dětí mužů, kteří byli vystaveni radioaktivnímu záření, je vyšší riziko vzniku dětské leukemie anebo...
Z vědeckých časopisů
5. 1. 1998 | Vesmír 77, 53, 1998/1
Genom bakterie Haemophilus influenzae byl první, který vědci „přečetli“. Do konce minulého roku byl znám kompletní genom dalších 10 bakterií a...
Ve zkratce
5. 1. 1998 | Vesmír 77, 54, 1998/1
Díky kometě Hjakutake dnes astronomové vědí, že existují nejméně dva různé druhy komet. jedny vznikají při teplotě pod 20 k a jsou bohaté na...
Cholesterol – další kapitola
5. 9. 1997 | Vesmír 76, 498, 1997/9
Manželé Parsighianovi se jednoho dne roku 1994 dozvěděli, že tři z jejich čtyř dětí trpí vzácnou genetickou poruchou, která vede k chorobě nazývané...
Asteroidy umírají brzy
5. 9. 1997 | Vesmír 76, 537, 1997/9
O asteroidech v blízkosti Země se astronomové domnívali, že na své dráze zůstávají kolem 100 milionů let. Studie Bretta Gladmana (Science 277, 197,...