Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Hledání uranu pomocí neutrin

 |  5. 2. 1998
 |  Vesmír 77, 113, 1998/2

Ze Země uniká do kosmického prostoru zhruba 40 terawattů energie. Až 40 % z toho pochází z radioaktivního rozpadu 238U a 232Th. Jednoduché geologické modely předpovídají, že polovina těchto prvků se nalézá v kůře pod kontinenty a polovina v plášti (viz Vesmír 77, 93, 1998/2). Geofyzici by chtěli zmapovat depozita uranu a thoria přesněji. Jedním z důvodů je i to, že teplo z radioaktivních rozpadů hraje v dynamice vnitřku naší planety velkou roli. Vědci z Bellových laboratoří, Mnichovské univerzity a Tohoku univerzity navrhli experiment, v němž by neutrina z rozpadu uranu a thoria prozradila zásoby uranu v podstatě stejným způsobem, jakým pozitronová emisní tomografie odhaluje např. metabolickou aktivitu (viz Vesmír 69, 533, 1990/9). Neutrina, která bez potíží pronikají hmotou Země, by byla registrována třemi detektory: Borexino v Itálii bude uvedeno do provozu r. 1999, Kamioka v Japonsku r. 2001 a posledním detektorem bude Amanda na jižním pólu. Počet a energie neutrin by nejen umožnily zjistit koncentraci uranu a thoria, ale i rozlišit oba prvky.

(Phys. News 354, 12. 1. 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné