Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Hledání uranu pomocí neutrin

 |  5. 2. 1998
 |  Vesmír 77, 113, 1998/2

Ze Země uniká do kosmického prostoru zhruba 40 terawattů energie. Až 40 % z toho pochází z radioaktivního rozpadu 238U a 232Th. Jednoduché geologické modely předpovídají, že polovina těchto prvků se nalézá v kůře pod kontinenty a polovina v plášti (viz Vesmír 77, 93, 1998/2). Geofyzici by chtěli zmapovat depozita uranu a thoria přesněji. Jedním z důvodů je i to, že teplo z radioaktivních rozpadů hraje v dynamice vnitřku naší planety velkou roli. Vědci z Bellových laboratoří, Mnichovské univerzity a Tohoku univerzity navrhli experiment, v němž by neutrina z rozpadu uranu a thoria prozradila zásoby uranu v podstatě stejným způsobem, jakým pozitronová emisní tomografie odhaluje např. metabolickou aktivitu (viz Vesmír 69, 533, 1990/9). Neutrina, která bez potíží pronikají hmotou Země, by byla registrována třemi detektory: Borexino v Itálii bude uvedeno do provozu r. 1999, Kamioka v Japonsku r. 2001 a posledním detektorem bude Amanda na jižním pólu. Počet a energie neutrin by nejen umožnily zjistit koncentraci uranu a thoria, ale i rozlišit oba prvky.

(Phys. News 354, 12. 1. 1998)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...