Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Ve zkratce

 |  5. 3. 1998
 |  Vesmír 77, 174, 1998/3

  • Disociativní rekombinace kladného iontu O2+ s elektronem e je důležitý proces v ionosféře Venuše, Marsu a Země. Při tomto procesu je jeden ze vzniklých atomů kyslíku v excitovaném stavu 1S a přechodem do stavu 1D dochází k vyzáření zeleného světla (557,7 nm). (Nature 389, 25, 1997)
  • Pro pochopení globálního koloběhu uhlíku je nutné přesné určení biologické uhlíkové pumpy – toku biologicky produkovaného organického uhlíku z eufotické zóny oceánu do hlubokých vod. Jestliže je pro subtropické pásmo hodnota 2 mol uhlíku na metr čtvereční za rok typická, pak samotný subtropický oceán, často označovaný jako biologická poušť, je odpovědný za polovinu toku organického uhlíku. (Nature 389, 951–954, 1997)
  • Pro vývoj plochých obrazovek a svítidel jsou důležité nové fosforeskující sloučeniny. Protože dosud neexistuje spolehlivá teorie, která by umožňovala ze složení předpovědět barvu a účinnost, nepřekvapuje, že dosud bylo známo méně než 100 fosforeskujících komerčních materiálů. Kombinatorická syntéza umožnila rychle připravit a studovat více než 25 000 nových materiálů. Při tom se podařilo nalézt látku o složení Y0,845Al0,070Eu0,025VO4, která se účinností vyrovná nejlepším dosud známým. (Nature 389, 944–948, 1997)
  • Capsaicin je molekula, která má na svědomí charakteristickou pálivost papriky čili. Aktivuje iontový kanál známý jako vanilloidový receptor podtypu VR1. Kromě jiného je zajímavé, že tento kanál se aktivuje rovněž teplem. (Nature 389, 816–824, 1997)
  • V Londýně se setkali vědci, aby založili Gaia Society, sdružení vědců, jejichž cílem je šířit studium Země jako „vzájemně propojeného živého systému“. Kromě zakladatele hypotézy Gaia Jamese Lovelocka se ve sdružení angažují Edward O. Wilson z Harvardovy univerzity a sir Crispin Tickell, rektor Kentské univerzity. (Nature 391, 240, 1998)
  • Lišejníky úspěšně kolonizují i extrémní zemská prostředí a mají schopnost akumulovat kovy. Proto se užívají k monitorování radioaktivního spadu z Černobylu. Lišejník Trapelia involuta roste dokonce na uranových minerálech metazeuneritu a metatorbernitu. Protože roste pomalu, nelze očekávat, že by mohl být využíván k biologickému čistění odpadů. (Nature 391, 649, 1998)
  • Podle zprávy programu Genomika, etika a společnost Stanfordovy univerzity není dosud rutinní genetické testování Alzheimerovy nemoci vhodné. (Nature 389, 898, 1998)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Ve zkratce

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné