Rozdílný přístup k eutanazii?

Zatímco se zdá, že Francie svůj legislativní zákaz eutanazie zmírní ve výjimečných případech ji povolí (nevyléčitelná nemoc, symptomy odolávající prostředkům zmírňujícím bolest, každý případ musí být individuálně posouzen soudcem), Britská lékařská asociace na své konferenci 3.–4. března v Londýně rozhodně odmítla jakoukoli změnu dosavadního pohledu na lékařem asistovanou sebevraždu jako na vraždu. Záležitost sama však je delikátní, neboť zároveň se na konferenci vyslovili, že pokud „trápení pacienta převažuje nad jeho prospěchem“, neexistuje povinnost pokračovat v léčení.

O tom, že nějaký „rozumný“ přístup zapotřebí je, svědčí i to, že podle francouzského „Národního výboru pro etiku“ se každý rok ve Francii provede nějakých 2000 eutanazií „tichou dohodou“ bez toho, že by byly zaznamenány anebo že by proběhla jakási minimální procedura.

The Lancet 355, 908–910, 2000