Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Dobrý a špatný ozon

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 432, 2005/8

Stratosférický ozon pokládáme za „dobrý“, zatímco troposférický za „špatný“. Důvody spočívají v zásadě ve škodlivých účincích ultrafialového záření a ozonu na živé organizmy. Krátkovlnná složka UV záření škodí jednobuněčným organizmům, rostlinám i vyšším organizmům. U lidí zvyšuje expozice UV-B a UV-C záření (pod 315 nm) riziko vzniku rakoviny kůže, katarakty (šedého zákalu), eventuálně i ovlivňuje imunitu. Dlouhovlnná složka UV-A (315–400 nm) způsobuje předčasné stárnutí kůže.

Ozon silně absorbuje obě složky UV-B a UV-C, zatímco složku UV-A jen slabě (viz obrázek). V přímém kontaktu s živými organizmy obecně škodí, protože je chemicky silně reaktivní. Poškozuje biosféru, snižuje výnosy hospodářských plodin, oslabuje vegetaci. Vdechování ozonu dráždí a poškozuje sliznice dýchacího ústrojí, vyvolává bolest na hrudi či kašel.

Negativní účinky troposférického ozonu ostře kontrastují s pozitivními účinky stratosférického ozonu. Stratosférický ozon absorbuje složky UV-B a UV-C záření, čímž mj. ohřívá stratosféru a tepelně ji stabilizuje. Rostoucí koncentrace troposférického ozonu však vede k zvyšování teploty zemského povrchu. Ozon v troposféře vzniká jednak přirozeně, jednak v důsledku znečištění atmosféry.

Ozon však v atmosféře pomáhá odstraňovat některé jiné plyny, které se objevují jak přirozeně, tak v důsledku lidské činnosti (např. metan, oxid uhelnatý a oxidy dusíku). Bez ozonu v nižších vrstvách atmosféry by koncentrace těchto plynů vzrostla.

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné