Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Dobrý a špatný ozon

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 432, 2005/8

Stratosférický ozon pokládáme za „dobrý“, zatímco troposférický za „špatný“. Důvody spočívají v zásadě ve škodlivých účincích ultrafialového záření a ozonu na živé organizmy. Krátkovlnná složka UV záření škodí jednobuněčným organizmům, rostlinám i vyšším organizmům. U lidí zvyšuje expozice UV-B a UV-C záření (pod 315 nm) riziko vzniku rakoviny kůže, katarakty (šedého zákalu), eventuálně i ovlivňuje imunitu. Dlouhovlnná složka UV-A (315–400 nm) způsobuje předčasné stárnutí kůže.

Ozon silně absorbuje obě složky UV-B a UV-C, zatímco složku UV-A jen slabě (viz obrázek). V přímém kontaktu s živými organizmy obecně škodí, protože je chemicky silně reaktivní. Poškozuje biosféru, snižuje výnosy hospodářských plodin, oslabuje vegetaci. Vdechování ozonu dráždí a poškozuje sliznice dýchacího ústrojí, vyvolává bolest na hrudi či kašel.

Negativní účinky troposférického ozonu ostře kontrastují s pozitivními účinky stratosférického ozonu. Stratosférický ozon absorbuje složky UV-B a UV-C záření, čímž mj. ohřívá stratosféru a tepelně ji stabilizuje. Rostoucí koncentrace troposférického ozonu však vede k zvyšování teploty zemského povrchu. Ozon v troposféře vzniká jednak přirozeně, jednak v důsledku znečištění atmosféry.

Ozon však v atmosféře pomáhá odstraňovat některé jiné plyny, které se objevují jak přirozeně, tak v důsledku lidské činnosti (např. metan, oxid uhelnatý a oxidy dusíku). Bez ozonu v nižších vrstvách atmosféry by koncentrace těchto plynů vzrostla.

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...