Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Největší výzva evropské vědě

 |  12. 11. 2004
 |  Vesmír 83, 617, 2004/11

Jestliže vezmeme v úvahu evropské dědictví, nepřekvapí nás, že si důležitosti vědy jsme vědomi. Všichni víme, že k tomu, aby letadla létala, počítače komunikovaly a nové léky byly vyvíjeny, je nezbytný vědecký výzkum. Pro budoucí prosperitu je věda klíčová. Tento jednoduchý fakt chápou jak experti, tak veřejnost jako celek. Chápeme, že znalosti jsou klíčem k přežití, že věda předznamenává inovace a inovace znamenají pracovní příležitosti.

Víme také, že výzkum je drahý a že žádná společnost nemůže zůstat konkurenceschopná, aniž investuje do své znalostní základny. To je důvod, proč vlády EU schválily Lisabonskou a Barcelonskou agendu 1) a proč jsou rozhodnuty k mimořádnému financování výzkumu – cílem je, aby r. 2010 dosáhly výdaje na vědu v Evropské unii v průměru 3 % HDP.

V čem je tedy problém? Proč se to nestane hned teď? Co nám v tom brání?

Obvyklé vysvětlení je až příliš jednoduché: může za to nedostatek zdrojů a politické vůle. I když jsou tyto faktory nesmírně důležité, selhává tento argument v tom, že opomíjí význam lidí, vědců. Kdybychom měli k dispozici 3 % HDP a politickou vůli evropských vlád, nebylo by to k ničemu, jestliže bychom neměli nikoho, kdo by výzkum dělal. 2)

Není zapotřebí matematického génia k tomu, aby spočítal, že nárůst z 1,9 % HDP (které dnes na vědecký výzkum EU vydává) na 3 % si vyžádá dalších 1,2 milionu lidí, z nichž 700 000 musí být plně vědecky kvalifikováno. Nedostatek vědců je tedy dnes pro evropskou vědu největší výzvou. Mají-li evropské vzdělávácí systémy vychovat další vědce, musejí v příštích letech běžet naplno. Zároveň budeme muset pracovat tak tvrdě, abychom zajistili, že naši nejlepší vědci už nebudou přecházet ke konkurentům stejným tempem, jakým je budeme produkovat. A to všechno ještě nepostačí.

Především je musíme přitáhnout a motivovat. Musíme ukázat, že uznáváme a oceňujeme to, co naši vědci dělají. Potřebujeme odměňovat jejich úspěch a zajistit, že budou mít prostředky na to, aby mohli realizovat své vlastní i naše kolektivní schopnosti. Jenom tak věda mladé lidi přitáhne, jen tak najdou uspokojení v rámci evropských vědeckých institucí a jen tak se vytvoří platforma pro pokračující ozdravení a prosperitu kontinentu.

A je jen na nás, zda toho dosáhneme.

/Z materiálů EU přeložil Ivan Boháček/

Poznámky

1) Jsou to jednoduše případy, kdy vlády dávají spíše prázdné sliby. Jean-Patrick Connerade, citováno podle Stephena Pincocka, The Scientist 1. 4. 2004
2) Evropská startovní pozice v počtu výzkumníků zaměstnaných ve vědě, strojírenství a technologii je velmi žalostná. Z 5,7 výzkumných pracovníků na 1000 pracovních sil, které byly v Evropské unii před rozšířením, kleslo toto číslo po rozšíření EU na 3,5. Pro větší část Evropské unie roste v těchto letech počet míst ve výzkumu rychleji než u ostatních skupin, srovnáme-li však evropskou pozici s jejími velkými konkurenty, je jasné, že takový růst nestačí. Japonsko má např. 9,14 výzkumníků na 1000 pracovních míst, Spojené státy 8,08. Stephen Pincock, The Scientist 1. 4. 2004

Ke stažení

O autorech

Ivan Boháček

Jean-Patrick Connerade

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné