Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Největší výzva evropské vědě

 |  12. 11. 2004
 |  Vesmír 83, 617, 2004/11

Jestliže vezmeme v úvahu evropské dědictví, nepřekvapí nás, že si důležitosti vědy jsme vědomi. Všichni víme, že k tomu, aby letadla létala, počítače komunikovaly a nové léky byly vyvíjeny, je nezbytný vědecký výzkum. Pro budoucí prosperitu je věda klíčová. Tento jednoduchý fakt chápou jak experti, tak veřejnost jako celek. Chápeme, že znalosti jsou klíčem k přežití, že věda předznamenává inovace a inovace znamenají pracovní příležitosti.

Víme také, že výzkum je drahý a že žádná společnost nemůže zůstat konkurenceschopná, aniž investuje do své znalostní základny. To je důvod, proč vlády EU schválily Lisabonskou a Barcelonskou agendu 1) a proč jsou rozhodnuty k mimořádnému financování výzkumu – cílem je, aby r. 2010 dosáhly výdaje na vědu v Evropské unii v průměru 3 % HDP.

V čem je tedy problém? Proč se to nestane hned teď? Co nám v tom brání?

Obvyklé vysvětlení je až příliš jednoduché: může za to nedostatek zdrojů a politické vůle. I když jsou tyto faktory nesmírně důležité, selhává tento argument v tom, že opomíjí význam lidí, vědců. Kdybychom měli k dispozici 3 % HDP a politickou vůli evropských vlád, nebylo by to k ničemu, jestliže bychom neměli nikoho, kdo by výzkum dělal. 2)

Není zapotřebí matematického génia k tomu, aby spočítal, že nárůst z 1,9 % HDP (které dnes na vědecký výzkum EU vydává) na 3 % si vyžádá dalších 1,2 milionu lidí, z nichž 700 000 musí být plně vědecky kvalifikováno. Nedostatek vědců je tedy dnes pro evropskou vědu největší výzvou. Mají-li evropské vzdělávácí systémy vychovat další vědce, musejí v příštích letech běžet naplno. Zároveň budeme muset pracovat tak tvrdě, abychom zajistili, že naši nejlepší vědci už nebudou přecházet ke konkurentům stejným tempem, jakým je budeme produkovat. A to všechno ještě nepostačí.

Především je musíme přitáhnout a motivovat. Musíme ukázat, že uznáváme a oceňujeme to, co naši vědci dělají. Potřebujeme odměňovat jejich úspěch a zajistit, že budou mít prostředky na to, aby mohli realizovat své vlastní i naše kolektivní schopnosti. Jenom tak věda mladé lidi přitáhne, jen tak najdou uspokojení v rámci evropských vědeckých institucí a jen tak se vytvoří platforma pro pokračující ozdravení a prosperitu kontinentu.

A je jen na nás, zda toho dosáhneme.

/Z materiálů EU přeložil Ivan Boháček/

Poznámky

1) Jsou to jednoduše případy, kdy vlády dávají spíše prázdné sliby. Jean-Patrick Connerade, citováno podle Stephena Pincocka, The Scientist 1. 4. 2004
2) Evropská startovní pozice v počtu výzkumníků zaměstnaných ve vědě, strojírenství a technologii je velmi žalostná. Z 5,7 výzkumných pracovníků na 1000 pracovních sil, které byly v Evropské unii před rozšířením, kleslo toto číslo po rozšíření EU na 3,5. Pro větší část Evropské unie roste v těchto letech počet míst ve výzkumu rychleji než u ostatních skupin, srovnáme-li však evropskou pozici s jejími velkými konkurenty, je jasné, že takový růst nestačí. Japonsko má např. 9,14 výzkumníků na 1000 pracovních míst, Spojené státy 8,08. Stephen Pincock, The Scientist 1. 4. 2004

Ke stažení

O autorech

Ivan Boháček

Jean-Patrick Connerade

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné