Největší výzva evropské vědě

Jestliže vezmeme v úvahu evropské dědictví, nepřekvapí nás, že si důležitosti vědy jsme vědomi. Všichni víme, že k tomu, aby letadla létala, počítače komunikovaly a nové léky byly vyvíjeny, je nezbytný vědecký výzkum. Pro budoucí prosperitu je věda klíčová. Tento jednoduchý fakt chápou jak experti, tak veřejnost jako celek. Chápeme, že znalosti jsou klíčem k přežití, že věda předznamenává inovace a inovace znamenají pracovní příležitosti.

Víme také, že výzkum je drahý a že žádná společnost nemůže zůstat konkurenceschopná, aniž investuje do své znalostní základny. To je důvod, proč vlády EU schválily Lisabonskou a Barcelonskou agendu ¹⁾ a proč jsou rozhodnuty k mimořádnému financování výzkumu – cílem je, aby r. 2010 dosáhly výdaje na vědu v Evropské unii v průměru 3 % HDP.

V čem je tedy problém? Proč se to nestane hned teď? Co nám v tom brání?

Obvyklé vysvětlení je až příliš jednoduché: může za to nedostatek zdrojů a politické vůle. I když jsou tyto faktory nesmírně důležité, selhává tento argument v tom, že opomíjí význam lidí, vědců. Kdybychom měli k dispozici 3 % HDP a politickou vůli evropských vlád, nebylo by to k ničemu, jestliže bychom neměli nikoho, kdo by výzkum dělal. ²⁾

Není zapotřebí matematického génia k tomu, aby spočítal, že nárůst z 1,9 % HDP (které dnes na vědecký výzkum EU vydává) na 3 % si vyžádá dalších 1,2 milionu lidí, z nichž 700 000 musí být plně vědecky kvalifikováno. Nedostatek vědců je tedy dnes pro evropskou vědu největší výzvou. Mají-li evropské vzdělávácí systémy vychovat další vědce, musejí v příštích letech běžet naplno. Zároveň budeme muset pracovat tak tvrdě, abychom zajistili, že naši nejlepší vědci už nebudou přecházet ke konkurentům stejným tempem, jakým je budeme produkovat. A to všechno ještě nepostačí.

Především je musíme přitáhnout a motivovat. Musíme ukázat, že uznáváme a oceňujeme to, co naši vědci dělají. Potřebujeme odměňovat jejich úspěch a zajistit, že budou mít prostředky na to, aby mohli realizovat své vlastní i naše kolektivní schopnosti. Jenom tak věda mladé lidi přitáhne, jen tak najdou uspokojení v rámci evropských vědeckých institucí a jen tak se vytvoří platforma pro pokračující ozdravení a prosperitu kontinentu.

A je jen na nás, zda toho dosáhneme.

/Z materiálů EU přeložil Ivan Boháček/