Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Proč mají lidé vůči biotechnologiím odpor?

 |  12. 11. 2004
 |  Vesmír 83, 615, 2004/11

Veřejná diskuse o biotechnologiích ilustruje, jak je obtížné spojit demokratické formy s regulací složitých technických nebo vědeckých problémů. Kořen potíží bývá často spatřován v nedostatku „vědecké gramotnosti“, který má být způsoben pokřiveným, panikářským líčením těchto problémů v masmédiích a s tím souvisejícími předsudky vůči vědě. 1)

Před dvěma lety jsme použili data ze dvou velkých průzkumů názorů italské veřejnosti, abychom ukázali, že přes nesporný fakt, že informace o biotechnologiích jsou nedostatečné a že s potravinářskými biotechnologiemi významná část veřejnosti nesouhlasí, souvislosti mezi vlivem médií, úrovní uvědomění a postoji k biotechnologiím zdaleka nejsou přímočaré. Jinými slovy nestačí být informovanější, abychom byli vůči biotechnologiím otevřenější; ve skutečnosti tomu často bývá naopak. 2) Nechali jsme však otevřenou otázku, co by tedy – jestliže se vystavení médiím a úroveň uvědomění nezdají být závažné – mohlo nepřátelství veřejnosti k biotechnologiím skutečně vysvětlit.

V březnu roku 2003 se uskutečnil jiný průzkum italského veřejného mínění, zaměřený speciálně na analýzu této otázky. 3) Telefonicky bylo vyslechnuto 994 italských občanů. Otázky tohoto průzkumu jsou dostupné na webové stránce Science.

Domníváme se, že negativní postoje k biotechnologiím, které jsme dokumentovali, nejsou součástí obecnějších předsudků veřejnosti proti vědě. Italové mezi biotechnologiemi rozlišují: 84 % jich je příznivě nakloněno výzkumu medicínských biotechnologií, zatímco o tom, že se má pokračovat ve výzkumu potravinářských biotechnologií, je přesvědčeno 57,3 %. To je v souladu se zahraničními průzkumy, podle nichž je důvěra ve vědu a její aplikace vysoká. 4) To, že klíčem k odpovědi na naši otázku nejsou protivědecké postoje, potvrzuje fakt vyplývající z posledního průzkumu, že vědci jsou považováni za nejdůvěryhodnější zdroj informací o biotechnologiích (39 %).

Zároveň s tím však obraz vědeckého výzkumu vnímaný občany ztratil něco ze své nestrannosti a nezaujatosti: např. 69 % respondentů pokládá vědu za „zatíženou zájmy“. Věda je tedy stále více viděna jako ve vnitřním nesouladu: 68,6 % si myslí že členové vědecké komunity mají konfliktní pohled na problém geneticky modifikovaných organizmů (na potravinářské a rostlinné produkty, GMO) a 83,3 % vnímá neshodu specialistů u klonování. Ti, kdo považují vědeckou komunitu za konfliktní, byli také poněkud skeptičtější vůči aplikacím biotechnologií. 5)

Když přijde řeč na otázku, kdo by měl o biotechnologiích rozhodovat, občané důrazně vyžadují – stejně jako v předchozím průzkumu – účast veřejnosti: „Za taková rozhodnutí by měli být odpovědni všichni občané,“ říká jeden respondent z pěti, zatímco jen jeden z deseti klade veškerou odpovědnost na vědce. Ti, kteří zdůrazňují riziko určitých biotechnologických aplikací, si ve větší míře přejí, aby o biotechnologiích rozhodovali „všichni občané“. Skepticizmus vůči tradičním formám rozhodování a zastupování může být rovněž spatřován ve faktu, že většina respondentů označuje mezinárodní tělesa (Evropskou unii) jako nejlepší místo, kde se má rozhodovat o biotechnologických problémech; těch, kdo by rozhodování svěřili italské vládě, bylo dokonce méně než těch, kteří byli přesvědčeni, že „rozhodovat nemá nikdo“ (viz tab. obrázek).

Naše studie ukázala, že představitelé mají o procedury související s vědeckou expertizou, rozhodováním a politickou reprezentací zájem. Máme za to, že životaschopný není ani elitářský přístup („nechte to expertům“), ani přístup utopistický (který předpokládá, že se vědeckými experty mohou stát všichni občané). Experti nestačí, protože politické aktéry a instituce považuje v této oblasti za nepostačující většina občanů. A věda je nadto stále více vnímána jako něco, co živí spíše nejistotu než jistotu. Zdá se, že se námitky vůči (některým) biotechnologiím odvozují od toho, že chybějí přiměřené a veřejně vykazatelné postupy jak řídit inovace.

Jsou zapotřebí další studie, abychom zjistili, jak určité události a pozornost, která je jim věnována v médiích, k utváření tohoto vnímání přispívají. Žurnalisté mají pochopitelně velkou odpovědnost při výběru výsledků a také mluvčích, kteří mají vědecký náhled vylíčit veřejnosti; jestliže se však tento složitý proces zjednoduší na „zneužití příležitosti ze strany médií“, svědčí to spíše o hledání snadného obětního beránka a ignorování dilematu, které je stále závažnější. (Science 304, 1749, 2004)

/Přeložil Ivan Boháček/

Literatura

Další materiál na síti: www.sciencemag.org/cgi/content/full/304/5678/1749/...

Poznámky

1) Viz např. „U.S. Medical Association decries ,lies‘ vs. biotech“, March 2003; www.lifesciencesnetwork.com/news-detail.asp....
2) M. Bucchi, F. Neresini, Nature 416, 261, 2002.
3) Průzkum byl finančně podporován Bassetti Foundation a Observa Cultural Association.
4) Eurobarometer 55. 2. 2001; Eurobarometer 58. 2. 2003.

Citát

Nejdemokratičtější systém participace, ať je jakkoli decentralizo­vaný, může plnit svou funkci jen jestliže se vyvine všechno úsilí k tomu, aby se – z hlediska vědění – zmenšila asymetrie mezi roz­hodovacími orgány a těmi, jichž se rozhodnutí týká. Odpor

Jean-Jack Salomon: Technologický úděl,

Filosofia, Praha 1997, s. 245–246

Ke stažení

O autorech

Ivan Boháček

Massimiano Bucchi

Federico Neresini

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné