Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Cassini I.

 |  12. 5. 2005
 |  Vesmír 84, 244, 2005/5

Giovanni Domenico Cassini (*8. 6. 1625 v Perinaldu, † 14. 9. 1712 v Paříži) bývá někdy také nazýván Cassini I., protože je první z proslavené dynastie astronomů. Na jezuitské koleji v Janově projevoval zájem zejména o poezii, matematiku a astronomii. Zpočátku se však věnoval spíše astrologii než astronomii (i když nedůvěřoval jejím předpovědím). Hlubokým znalostem astrologie však vděčil za své jmenování na observatoř Panzano. V roce 1650 se stal nástupcem F. B. Cavalieriho – byl jmenován profesorem matematiky a astronomie na boloňské univerzitě. Protože Dantiho gnómon v kostele Svatého Petra v Bologni nebylo možné nadále používat, navrhl Cassini větší. Znamenitá pozorování, která s ním provedl, věnoval jedné z nejvzdělanějších žen tehdejší Evropy, švédské královně Kristině, jež byla v Itálii v exilu. Několik let byl poradcem papeže Alexandra VII. Roku 1964 získal výkonný teleskop, s nímž se mu podařila řada významných objevů: změřil dobu rotace Jupitera, objevil na něm skvrny, zjistil, že je u pólů zploštěn, určil dobu rotace Marsu (od dnešní hodnoty se liší o pouhé 3 minuty). Diskrepanci v datech oběhu Jupiterových měsíců nejprve správně přičítal konečné hodnotě rychlosti světla, avšak byl příliš tradicionalistický na to, aby tuto myšlenku akceptoval. Ironií osudu tak k určení rychlosti světla použil Cassiniho data O. Römer. Ludvík XIV. jej pozval do Paříže. Zde pokračovala série dalších vynikajících pozorování. Cassini byl první, kdo pozoroval čtyři měsíce Saturna (Iapetus 1671, Rhea 1672, Thetys 1684, Dione 1684), objevil mezeru mezi Saturnovými prstenci (1975), roku 1672 Cassini s Jeanem Picardem měřili polohu Marsu v Paříži, zatímco Jean Richer ji měřil v Cayenne (ve Francouzské Guyaně). Z výsledků určili vzdálenost Země od Slunce na 140 milionů kilometrů. To zvětšilo rozměry planetární soustavy asi dvacetkrát proti představám necelých sto let starým. Roku 1700 znovu ožil projekt měření poledníku. To už Cassinimu pomáhal jeho mladší syn Jacques, který o devět let později převzal většinu povinností spojených s vedením observatoře. V té době se Cassinimu počal rychle zhoršovat zrak. Někteří historici považují Cassiniho za autoritářského astronoma, který bránil rozvoji astronomie. Cassini nebyl teoretik a bojoval proti většině nových teorií. Byl však nadaný pozorovatel, za což mu přední místo mezi astronomy té doby plně náleží.

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné