Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Cassini I.

 |  12. 5. 2005
 |  Vesmír 84, 244, 2005/5

Giovanni Domenico Cassini (*8. 6. 1625 v Perinaldu, † 14. 9. 1712 v Paříži) bývá někdy také nazýván Cassini I., protože je první z proslavené dynastie astronomů. Na jezuitské koleji v Janově projevoval zájem zejména o poezii, matematiku a astronomii. Zpočátku se však věnoval spíše astrologii než astronomii (i když nedůvěřoval jejím předpovědím). Hlubokým znalostem astrologie však vděčil za své jmenování na observatoř Panzano. V roce 1650 se stal nástupcem F. B. Cavalieriho – byl jmenován profesorem matematiky a astronomie na boloňské univerzitě. Protože Dantiho gnómon v kostele Svatého Petra v Bologni nebylo možné nadále používat, navrhl Cassini větší. Znamenitá pozorování, která s ním provedl, věnoval jedné z nejvzdělanějších žen tehdejší Evropy, švédské královně Kristině, jež byla v Itálii v exilu. Několik let byl poradcem papeže Alexandra VII. Roku 1964 získal výkonný teleskop, s nímž se mu podařila řada významných objevů: změřil dobu rotace Jupitera, objevil na něm skvrny, zjistil, že je u pólů zploštěn, určil dobu rotace Marsu (od dnešní hodnoty se liší o pouhé 3 minuty). Diskrepanci v datech oběhu Jupiterových měsíců nejprve správně přičítal konečné hodnotě rychlosti světla, avšak byl příliš tradicionalistický na to, aby tuto myšlenku akceptoval. Ironií osudu tak k určení rychlosti světla použil Cassiniho data O. Römer. Ludvík XIV. jej pozval do Paříže. Zde pokračovala série dalších vynikajících pozorování. Cassini byl první, kdo pozoroval čtyři měsíce Saturna (Iapetus 1671, Rhea 1672, Thetys 1684, Dione 1684), objevil mezeru mezi Saturnovými prstenci (1975), roku 1672 Cassini s Jeanem Picardem měřili polohu Marsu v Paříži, zatímco Jean Richer ji měřil v Cayenne (ve Francouzské Guyaně). Z výsledků určili vzdálenost Země od Slunce na 140 milionů kilometrů. To zvětšilo rozměry planetární soustavy asi dvacetkrát proti představám necelých sto let starým. Roku 1700 znovu ožil projekt měření poledníku. To už Cassinimu pomáhal jeho mladší syn Jacques, který o devět let později převzal většinu povinností spojených s vedením observatoře. V té době se Cassinimu počal rychle zhoršovat zrak. Někteří historici považují Cassiniho za autoritářského astronoma, který bránil rozvoji astronomie. Cassini nebyl teoretik a bojoval proti většině nových teorií. Byl však nadaný pozorovatel, za což mu přední místo mezi astronomy té doby plně náleží.

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné