Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Cassini I.

 |  12. 5. 2005
 |  Vesmír 84, 244, 2005/5

Giovanni Domenico Cassini (*8. 6. 1625 v Perinaldu, † 14. 9. 1712 v Paříži) bývá někdy také nazýván Cassini I., protože je první z proslavené dynastie astronomů. Na jezuitské koleji v Janově projevoval zájem zejména o poezii, matematiku a astronomii. Zpočátku se však věnoval spíše astrologii než astronomii (i když nedůvěřoval jejím předpovědím). Hlubokým znalostem astrologie však vděčil za své jmenování na observatoř Panzano. V roce 1650 se stal nástupcem F. B. Cavalieriho – byl jmenován profesorem matematiky a astronomie na boloňské univerzitě. Protože Dantiho gnómon v kostele Svatého Petra v Bologni nebylo možné nadále používat, navrhl Cassini větší. Znamenitá pozorování, která s ním provedl, věnoval jedné z nejvzdělanějších žen tehdejší Evropy, švédské královně Kristině, jež byla v Itálii v exilu. Několik let byl poradcem papeže Alexandra VII. Roku 1964 získal výkonný teleskop, s nímž se mu podařila řada významných objevů: změřil dobu rotace Jupitera, objevil na něm skvrny, zjistil, že je u pólů zploštěn, určil dobu rotace Marsu (od dnešní hodnoty se liší o pouhé 3 minuty). Diskrepanci v datech oběhu Jupiterových měsíců nejprve správně přičítal konečné hodnotě rychlosti světla, avšak byl příliš tradicionalistický na to, aby tuto myšlenku akceptoval. Ironií osudu tak k určení rychlosti světla použil Cassiniho data O. Römer. Ludvík XIV. jej pozval do Paříže. Zde pokračovala série dalších vynikajících pozorování. Cassini byl první, kdo pozoroval čtyři měsíce Saturna (Iapetus 1671, Rhea 1672, Thetys 1684, Dione 1684), objevil mezeru mezi Saturnovými prstenci (1975), roku 1672 Cassini s Jeanem Picardem měřili polohu Marsu v Paříži, zatímco Jean Richer ji měřil v Cayenne (ve Francouzské Guyaně). Z výsledků určili vzdálenost Země od Slunce na 140 milionů kilometrů. To zvětšilo rozměry planetární soustavy asi dvacetkrát proti představám necelých sto let starým. Roku 1700 znovu ožil projekt měření poledníku. To už Cassinimu pomáhal jeho mladší syn Jacques, který o devět let později převzal většinu povinností spojených s vedením observatoře. V té době se Cassinimu počal rychle zhoršovat zrak. Někteří historici považují Cassiniho za autoritářského astronoma, který bránil rozvoji astronomie. Cassini nebyl teoretik a bojoval proti většině nových teorií. Byl však nadaný pozorovatel, za což mu přední místo mezi astronomy té doby plně náleží.

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné