Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Einstein: dvě různá poselství

 |  15. 9. 2005
 |  Vesmír 84, 496, 2005/9

Dvě akademie – National Academy of Science a Israel National Academy of Sciences and Humanities – dvě různé sochy. Malebné nádvoří Van Leerova ústavu v Jeruzalémě zdobí od roku 1999 kopie Einsteinovy sochy (obrázekobrázek), jejíž originál stojí nedaleko Lincolnova pomníku ve Washingtonu. Pomník je dílem amerického sochaře Roberta Berkse (*1922), který jej stvořil k stému výročí Einsteinova narození. Zatímco americký originál je přes 3,5 metru vysoký, jeruzalémská kopie je poloviční. Einstein drží v levé ruce papíry s rovnicemi z jeho tří důležitých výsledků – fotoefektu, obecné teorie relativity a ekvivalence energie a hmoty. Na schodech tvořících podstavec sochy jsou zachyceny tři Einsteinovy výroky:

  • Pokud si budu moci vybrat, budu žít jen v té zemi, kde převládá občanská svoboda, tolerance a rovnost všech občanů před zákonem.
  • Radost a úžas z krásy a velikosti tohoto světa, o němž si člověk tvoří jen chabou představu…
  • Právo hledat pravdu znamená také povinnost; člověk nesmí skrýt žádnou část toho, co poznal jako pravdivé.

V žulovém podstavci je také umístěno více než 2700 kovových značek znázorňujících pozice planet, Slunce, Měsíce, hvězd a dalších nebeských těles; ve Washingtonu v té pozici, v níž se nacházely ke dni věnování; v Jeruzalémě v pozici ke dni 14. května 1948, kdy byl založen stát Izrael.

Jak napsal Haim Watzman (Nature 406, 460, 2000): „Zdá se, že ve Washingtonu se Einstein ztrácí v myšlenkách nad tajemstvími Vesmíru. V Jeruzalémě připomíná člověka, který duchem nepřítomen čeká na přítele, pro něhož se zastavil. Ve Washingtonu stvořil Berks Einsteina-boha, v Jeruzalémě Einsteina-Žida – připomínku toho, že fyzikální zákony pokládáme za univerzální, ale že obrazy v různém kontextu mohou nést různá poselství.“

Ke stažení

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...