Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Planetka Shannon

(Ad Vesmír 83, 472, 2004/8)
 |  14. 10. 2004
 |  Vesmír 83, 548, 2004/10

S potěšením jsem si v č. 8 přečetl medailon C. E. Shannona napsaný P. Vysokým. Čtenáře Vesmíru bude v této souvislosti jistě zajímat, že zásluhou známých lovců planetek Lenky Šarounové a Petera Kušniráka dostala planetka č. 18838 jméno Shannon. Objevena byla zmíněnými astronomy 18. 7. 1999 pomocí 0,6 m reflektoru v Ondřejově a obdržela předběžné označení 1999 OQ. Návrh objevitelů dát planetce jméno Shannon schválila příslušná nomenklaturní komise Mezinárodní astronomické unie 28. ledna 2002 s odůvodněním: American scientist and engineer Claude Elwood Shannon [1916–2001] became father of information science and cofounder of cybernetics through his numerous fundamental contributions, including the epochmaking paper: A Mathematical Theory of Communication [1948]. His work changed profoundly all information technology at dawn of the digital age.

Podobně mají „své“ planetky Norbert Wiener [č. 18182] a John von Neumann [č. 22824] zásluhou ondřejovských objevitelů Petra Pravce a opět Petera Kušniráka. Planetku má též Richard Feynman [č. 7495] díky astronomům z observatoře na Kleti Miloši Tichému a Zdeňku Moravcovi.

Pozn. red.:

Je potěšitelné, že i v éře moderních teleskopů, astronomických radarů a kosmických sond dávají astronomové jména nově objevovaným planetkám. Nad dodržováním dvousetleté astronomické tradice dnes bdí Mezinárodní astronomická unie, konkrétně její komise pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy, jejíž předsedkyní je od letošního července česká astronomka Jana Tichá, ředitelka Observatoře Kleť.

V počtu objevených planetek sice s obrovským náskokem vede Lincolnova observatoř ETS v Novém Mexiku, na jejímž kontě je 40 537 objevených planetek v rozmezí let 1980–2004, observatoř na Kleti se svými 734 planetkami za období 1977–2002 je na 15. místě, observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově je s 359 objevenými planetkami na 23. místě (viz http://cfa-www.harvard.edu/cfa/ps/lists/MPDiscSite...).

">www.harvard.edu/cfa/ps/lists/MPDiscSites.html">http://cfa-www.harvard.edu/cfa/ps/lists/MPDiscSite...).

Redakci Vesmíru tuto informaci doplnila Jana Tichá:

Tato statistika zahrnuje pouze planetky „očíslované“, tedy se spolehlivě určenou drahou. Mezi objevem a očíslováním může být několik měsíců, ale stejně tak několik let. Např. jeden z prvních objevů v projektu KLENOT, planetka (42377) KLENOT byla očíslována již po 2 měsících v r. 2002, zatímco vůbec první planetka objevená na Kleti v roce 1977 byla očíslována až v roce 2001 čili po 24 letech. Spousta fotografických objevů z osmdesátých let z Kleti byla totiž očíslována až po cílené astrometrii s 0,57m reflektorem (když jsem já přišla na Kleť, bylo potvrzených objevů 140).

Ve Středisku pro sledování planetek (Minor Planet Center) jsou pozorování (i objevy) z Kleti pod dvěma kódy 046 (to je pro fotografická pozorování s 0,63m fotografickou komorou a CCD pozorování s 0,57m reflektorem) a dalším kódem 246 (pro nový 1,06m teleskop KLENOT, též vybavený CCD, který dostal po dohodě s Brianem Marsdenem r. 2002 nový kód, ač má stejné souřadnice), jenž má již 2 „číslované“ objevy z r. 2002. Na našich www stránkách (pozn. red.: www.klet.org anebo www.hvezcb.cz) jsou tyhle dva údaje sečtené na 734 číslovaných objevů planetek z let 1977–2002, tedy ze tří různých přístrojů a fotografické i CCD.

Z let 2002–2004 máme dalších více než 140 objevů, které potřebují pozorování v dalších opozicích, absolutní většina z nich je ze snímků pořízených teleskopem KLENOT, včetně blízkozemních asteroidů 2002 LK (typ Apollo) a 2003 UT55 (typ Aten).

Jinak je naším hlavním cílem přesná astrometrie těles s neobvyklou drahou, tj. blízkozemních asteroidů, transneptunických těles a komet, hledání dlouho nepozorovaných či ztracených těles a objevy jsou jakýmsi „spoluproduktem“. Zatímco konkurovat projektu LINEAR v hledání nemá dnes význam, v přesné astrometrii NEO jsme po několik let druzí na světě.

Pokud byste si vzal k ruce statistiku číslovaných objevů za několik posledních let, tak je hezky vidět jak se do popředí dostávají velké hledací projekty, které využívají CCD (LINEAR, Spacewatch, NEAT), pomalu mizí dřívější fotografické projekty (Krym, Heidelberg, Tautenburg) a mezi tím stále figurují ty observatoře, které přešly včas na CCD.

A z Astronomického ústavu AV dodává Petr Pravec:

Již před více než rokem jsme strategii našich pozorování změnili, zefektivnili jsme je pro lepší výzkum jejich fyzikálních vlastností (např. jejich podvojnosti), a to právě na úkor objevů nových planetek. Prostě se teď soustředíme na výzkum jejich vlastností a objevy již teď prakticky neděláme. Zúžili jsme tak svou specializaci na to, v čem jsme nejlepší (např. v objevech binárních blízkozemních planetek jsme nejlepší optická stanice na světě – konkurujeme si jen s radary v Arecibu a v Goldstone), a tam, kde naše technika není mezi nejlepšími, to prostě ponecháváme stranou (23. místo není světová špička, i když lokálně to zajímavé je). Objevů nám tedy už moc přibývat nebude.

Počet očíslovaných planetek na té www stránce nám ovšem bude ještě nějakou dobu přibývat, jak budou zpřesňovány dráhy dalších planetek námi objevených v minulých letech, takže v tabulce budeme klesat jen pomalu, ale budeme. (To abyste byl v obraze, jaké jsou teď naše priority.)

Seznam očíslovaných a pojmenovaných planetek (pravidelně aktualizovaný hlavním pozorovatelem ondřejovské skupiny Petrem Kušnirákem) je na www.asu.cas.cz/~asteroid/news/numbered.htm.

A mně nezbývá než dodat, že vesmír zabydlený planetkami se jmény je jaksi přátelštější...

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Ivan Boháček

Jiří Grygar

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné