Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Grygar Jiří

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.

Počet článků: 30

Osobní rozjímání

3. 10. 2013  |  Vesmír 92, 585, 2013/10
Autor útlé knížky je vědeckým pracovníkem v oddělení vývojové genetiky rostlin Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a také přednáší evoluční genomiku...
 

Dotaz: Stáří vesmíru

5. 9. 2013  |  Vesmír 92, 466, 2013/9
Odpověď první: Nejprve technická poznámka: velkými dalekohledy vidíme galaxie až do stáří 500 milionů let po velkém třesku. 500 tisíc let po velkém...
 

Velikost Měsíce v různých zeměpisných šířkách

12. 4. 2007  |  Vesmír 86, 204, 2007/4
To je velmi dobrá otázka, protože ve hře je jak fyziologický klam, tak docela klasická geometrie. Je dobré si uvědomit, že poloměr Země je bezmála...
 

Zajímalo by mne, proč se zeměkoule otáčí.

15. 3. 2007  |  Vesmír 86, 138, 2007/3
Tento fakt souvisí se skutečností, že se otáčí celá sluneční soustava vůči svému hmotnému středu, jímž je v prvním přiblížení Slunce. Tento...
 

Templetonova cena za sblížení vědy a náboženství

13. 10. 2005  |  Vesmír 84, 578, 2005/10
U nás patrně zcela neznámá Templetonova cena za „pokrok ve výzkumu a objevy týkající se duchovních skutečností“ patří mezi finančně...
 

Planetka Shannon

14. 10. 2004  |  Vesmír 83, 548, 2004/10
S potěšením jsem si v č. 8 přečetl medailon C. E. Shannona napsaný P. Vysokým. Čtenáře Vesmíru bude v této souvislosti jistě zajímat, že zásluhou...
 

Co je to planetka?

5. 5. 2003  |  Vesmír 82, 253, 2003/5
Následkem pokroku astronomie drobných těles sluneční soustavy se rozostřila hranice mezi planetkami a kometárními jádry. Zatímco podle Whipplova...
 

130 let v dějinách Vesmíru

5. 5. 2001  |  Vesmír 80, 275, 2001/5
V r. 1838 změřil německý astronom Friedrich Bessell jako první na světě vzdálenost hvězdy 61 Cygni, když určil její trigonometrickou paralaxu,...
 

Zatmění Slunce v květnu 1919 a relativita

5. 7. 1999  |  Vesmír 78, 387, 1999/7
Když během hvězdné dekády 1905–1915 kladl Albert Einstein základy epochální obecné teorie relativity, předpověděl postupně jevy, jejichž existenci...
 

O kvazarech a kvasarech

5. 12. 1997  |  Vesmír 76, 664, 1997/12
Prof. F. Daneš se mne táže, jak vyslovuji slovo „laser“: podle toho, jak se píše. Když se píše „lejzr“, tak [lejzr], když „laser“, tak [laser]....
 

K červnovému číslu Vesmíru 76

5. 8. 1997  |  Vesmír 76, 424, 1997/8
Tak jsem si s potěšením přečetl Vesmír 6, který mi připadá velmi dobrý. Pobavil mne J. Obdržálek tím zdůvodněním kvazaru, takže od teď už vím, že...
 

Kvazary po 34 letech

5. 6. 1997  |  Vesmír 76, 304, 1997/6
„Sviť, kvasare, sviť, hledám k tobě niť. Žádný není jako on, jas má sluncí bilion. Sviť a blikej, kvasare, kéž bych věděl, co to je!“ Touto...
 

První exoplaneta

5. 1. 1997  |  Vesmír 76, 4, 1997/1
[...] až teď při čtení svého příspěvku jsem zjistil, že jsem o rok předběhl dobu, když jsem uvedl, že Marcy a Butler referovali o svých objevech...
 

První exoplaneta

5. 9. 1996  |  Vesmír 75, 493, 1996/9
Pokusy najít planety cizích sluncí (exoplanety) narážejí na specifické problémy. Planety totiž, jak plyne z definice, víceméně jen rozptylují...
 

Zdroje záblesků gama

5. 7. 1996  |  Vesmír 75, 387, 1996/7
V úterý 20. dubna 1920 uspořádala americká Akademie věd v Přírodovědeckém muzeu ve Washingtonu veřejnou debatu o povaze spirálních mlhovin mezi...
 

První valné shromáždění Učené společnosti České republiky

8. 11. 1995  |  Vesmír 74, 635, 1995/11
„Učená společnost České republiky vznikla z iniciativy prof. Otto Wichterleho a prof. Rudolfa Zahradníka po třech letech příprav dne 10. května...
 

Stáří Vesmíru

5. 3. 1995  |  Vesmír 74, 125, 1995/3
Standardní kosmologická teorie velkého třesku se opírá o několik základních údajů, zjištěných astronomickými pozorováními. Roku 1929 nalezl Edwin...
 

Riziko zabití člověka padajícím meteoritem

5. 2. 1995  |  Vesmír 74, 90, 1995/2
V učebnicích se tvrdí, že není zaznamenán žádný spolehlivě ověřený případ zabití člověka meteoritem. Historicky je pouze doloženo zranění A....
 

Bouřky zdrojem záření gama?

5. 2. 1995  |  Vesmír 74, 115, 1995/2
V dubnu 1991 byla na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěna zatím nejhmotnější astronomická družice s původním označením GRO (Gamma-Ray Observatory),...
 

Objev nové galaxie za humny

5. 2. 1995  |  Vesmír 74, 116, 1995/2
Díky stále dokonalejším teleskopům jsme si již zvykli na objevy čím dál vzdálenějších galaxií až kdesi na okraji viditelné části vesmíru ve...
 
Strana: [1]  [2]