Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Bouřky zdrojem záření gama?

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 115, 1995/2

V dubnu 1991 byla na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěna zatím nejhmotnější astronomická družice s původním označením GRO (Gamma-Ray Observatory), posléze přejmenovaná na družici COMPTON. Jejím úkolem bylo studovat rozložení zdrojů záření gama po celé obloze v energetickém rozsahu od 30 keV do 30 GeV. Kromě toho nese na své palubě zařízení pro detekci krátkotrvajících vzplanutí záření gama, jejichž povaha zůstává od objevu v r. 1973 stále tajemná.

Družice COMPTON již překročila svou plánovanou dvouletou životnost a navzdory selhání palubních magnetofonů je stálým dodavatelem nových údajů o zdrojích fotonů gama v blízkém i vzdáleném vesmíru. Pravda, údaje je občas potřeba očistit od rušivých signálů, vydávaných radioizotopovými generátory elektrické energie na palubě některých špionážních družic, ale to se za léta provozu operátoři naučili spolehlivě odstraňovat.

Tím více překvapilo sdělení S. Goodmana aj. (NASA Press Release 94-204), že v údajích aparatury BATSE, určené pro výzkum přechodných vzplanutí gama, se jim r. 1994 podařilo nalézt několik kratičkých fotonových spršek, vznikajících nepochybně v zemské atmosféře! Spršky měkkého záření gama trvají jen několik milisekund a v průměru jsou zaznamenány jednou za 6 týdnů zhruba nad zemským rovníkem, zvláště pak nad Jižní Amerikou nebo nad východní Indií. Uvedené zeměpisné rozložení poukazuje na souvislost s intenzivní bouřkovou činností v těchto oblastech zeměkoule. Podle všeho jde nejspíše o doprovod vzácného typu mocných bleskových výbojů, které až dosud atmosférická fyzika vůbec neznala.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kosmonautika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Grygar

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.

Doporučujeme

Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné