Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Bouřky zdrojem záření gama?

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 115, 1995/2

V dubnu 1991 byla na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěna zatím nejhmotnější astronomická družice s původním označením GRO (Gamma-Ray Observatory), posléze přejmenovaná na družici COMPTON. Jejím úkolem bylo studovat rozložení zdrojů záření gama po celé obloze v energetickém rozsahu od 30 keV do 30 GeV. Kromě toho nese na své palubě zařízení pro detekci krátkotrvajících vzplanutí záření gama, jejichž povaha zůstává od objevu v r. 1973 stále tajemná.

Družice COMPTON již překročila svou plánovanou dvouletou životnost a navzdory selhání palubních magnetofonů je stálým dodavatelem nových údajů o zdrojích fotonů gama v blízkém i vzdáleném vesmíru. Pravda, údaje je občas potřeba očistit od rušivých signálů, vydávaných radioizotopovými generátory elektrické energie na palubě některých špionážních družic, ale to se za léta provozu operátoři naučili spolehlivě odstraňovat.

Tím více překvapilo sdělení S. Goodmana aj. (NASA Press Release 94-204), že v údajích aparatury BATSE, určené pro výzkum přechodných vzplanutí gama, se jim r. 1994 podařilo nalézt několik kratičkých fotonových spršek, vznikajících nepochybně v zemské atmosféře! Spršky měkkého záření gama trvají jen několik milisekund a v průměru jsou zaznamenány jednou za 6 týdnů zhruba nad zemským rovníkem, zvláště pak nad Jižní Amerikou nebo nad východní Indií. Uvedené zeměpisné rozložení poukazuje na souvislost s intenzivní bouřkovou činností v těchto oblastech zeměkoule. Podle všeho jde nejspíše o doprovod vzácného typu mocných bleskových výbojů, které až dosud atmosférická fyzika vůbec neznala.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kosmonautika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Grygar

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.
Grygar Jiří

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...