Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Objev nové galaxie za humny

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 116, 1995/2

Díky stále dokonalejším teleskopům jsme si již zvykli na objevy čím dál vzdálenějších galaxií až kdesi na okraji viditelné části vesmíru ve vzdálenostech řádu 10 miliard let. Tím více překvapilo sdělení H. C. Kraan-Kortwega aj. (Nature 372, 77, 1994), že se jim podařilo nalézt krásnou spirální galaxii doslova za humny - ve vzdálenosti kolem 10 milionů světelných let.

Jak je možné, že tak blízký objekt těsně za hranicí Místní soustavy galaxií nebyl objeven už dávno? Může za to jeho poloha v tzv. opomíjeném pásmu podél roviny naší vlastní Galaxie. Jak známo, Slunce se nalézá přibližně v rovině Mléčné dráhy, na půl cesty od centra Galaxie k okraji galaktického disku. Jelikož v rovině disku se soustřeďuje téměř veškerá temná mezihvězdná hmota soustavy, je v těchto směrech Galaxie téměř neprůhledná - pozemský pozorovatel nemá naději pozorovat cizí galaxie v opomíjeném pásmu. Vidí je pouze ve směru šikmo či kolmo k rovině galaktického disku. Jedinou naději na studium galaxií v opomíjeném pásmu poskytuje radioastronomie, pracující se zářením o podstatně delších vlnových délkách, než má viditelné světlo.

Zmíněná skupina radioastronomů se v posledních letech začala zabývat soustavnou přehlídkou oblohy radioteleskopem v holandském Dwingeloo v opomíjeném pásmu Mléčné dráhy na vlnové délce 211 mm - zde se pozoruje radiová spektrální čára, příslušející neutrálnímu vodíku, s jejíž pomocí se dají dobře mapovat právě spirální ramena galaxií.

Koncem r. 1994 zaznamenali první úspěch, když v úhlové vzdálenosti pouhé 0,1°od roviny Mléčné dráhy nalezli přímo učebnicovou spirální galaxii s příčkou, související s malou skupinkou již známých galaxií IC 342 a Maffei 1 a 2 (tyto dvě galaxie před časem objevil italský astronom P. Maffei na snímcích v infračerveném oboru spektra). Na základě radiových pozorování byla nově objevená galaxie, označená jako Dwingeloo I, zachycena i v červeném světle pomocí teleskopu I. Newtona (INT) na Kanárských ostrovech. Její zářivý výkon přesahuje zhruba šestmiliardkrát zářivý výkon Slunce a její úhrnná hmotnost se odhaduje na 25miliardnásobek hmotnosti Slunce - to je asi o řád méně než hmotnost Mléčné dráhy

Autoři soudí, že během přehlídky, která zahrne opomíjené pásmo až do galaktické šířky 5°, se podaří objevit ještě několik takto ukrytých blízkých galaxií. To může mít za následek podstatnou revizi našich názorů na rozložení galaxií v prostoru, a zejména na vzájemné dynamické působení s naší vlastní místní soustavou.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Grygar

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.
Grygar Jiří

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…

Na pláže, pojďme na pláže…

Petr Jan Juračka  |  4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné