Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Objev nové galaxie za humny

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 116, 1995/2

Díky stále dokonalejším teleskopům jsme si již zvykli na objevy čím dál vzdálenějších galaxií až kdesi na okraji viditelné části vesmíru ve vzdálenostech řádu 10 miliard let. Tím více překvapilo sdělení H. C. Kraan-Kortwega aj. (Nature 372, 77, 1994), že se jim podařilo nalézt krásnou spirální galaxii doslova za humny - ve vzdálenosti kolem 10 milionů světelných let.

Jak je možné, že tak blízký objekt těsně za hranicí Místní soustavy galaxií nebyl objeven už dávno? Může za to jeho poloha v tzv. opomíjeném pásmu podél roviny naší vlastní Galaxie. Jak známo, Slunce se nalézá přibližně v rovině Mléčné dráhy, na půl cesty od centra Galaxie k okraji galaktického disku. Jelikož v rovině disku se soustřeďuje téměř veškerá temná mezihvězdná hmota soustavy, je v těchto směrech Galaxie téměř neprůhledná - pozemský pozorovatel nemá naději pozorovat cizí galaxie v opomíjeném pásmu. Vidí je pouze ve směru šikmo či kolmo k rovině galaktického disku. Jedinou naději na studium galaxií v opomíjeném pásmu poskytuje radioastronomie, pracující se zářením o podstatně delších vlnových délkách, než má viditelné světlo.

Zmíněná skupina radioastronomů se v posledních letech začala zabývat soustavnou přehlídkou oblohy radioteleskopem v holandském Dwingeloo v opomíjeném pásmu Mléčné dráhy na vlnové délce 211 mm - zde se pozoruje radiová spektrální čára, příslušející neutrálnímu vodíku, s jejíž pomocí se dají dobře mapovat právě spirální ramena galaxií.

Koncem r. 1994 zaznamenali první úspěch, když v úhlové vzdálenosti pouhé 0,1°od roviny Mléčné dráhy nalezli přímo učebnicovou spirální galaxii s příčkou, související s malou skupinkou již známých galaxií IC 342 a Maffei 1 a 2 (tyto dvě galaxie před časem objevil italský astronom P. Maffei na snímcích v infračerveném oboru spektra). Na základě radiových pozorování byla nově objevená galaxie, označená jako Dwingeloo I, zachycena i v červeném světle pomocí teleskopu I. Newtona (INT) na Kanárských ostrovech. Její zářivý výkon přesahuje zhruba šestmiliardkrát zářivý výkon Slunce a její úhrnná hmotnost se odhaduje na 25miliardnásobek hmotnosti Slunce - to je asi o řád méně než hmotnost Mléčné dráhy

Autoři soudí, že během přehlídky, která zahrne opomíjené pásmo až do galaktické šířky 5°, se podaří objevit ještě několik takto ukrytých blízkých galaxií. To může mít za následek podstatnou revizi našich názorů na rozložení galaxií v prostoru, a zejména na vzájemné dynamické působení s naší vlastní místní soustavou.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Grygar

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.
Grygar Jiří

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...