Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Spustil únik uhlovodíků globální oteplení?

 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 455, 2004/8

Eocén začal obdobím enormního globálního oteplení, které trvalo 200 000 let. Během geologického okamžiku – za pouhých 10 000 let – stouply teploty asi o 5–10 °C. Důkazy, že se během této doby do atmosféry uvolnilo enormní množství CO2, se zdají být nezpochybnitelné. Množství uhlíku, které se tehdy mělo dostat do atmosféry, se odhaduje na 1500 gigatun. Sedimenty svědčí o tom, že v tom období, tj. před 55 miliony let, silně poklesla koncentrace izotopu 13C. Jediným uspokojivým vysvětlením se zdá být, že se uhlík uvolnil z ohromného rezervoáru organického materiálu, který je o tento izotop ochuzen. 1) Jaký mechanizmus však tak velké uvolnění organického uhlíku spustil?

Analýzou seizmických dat ze sedimentárních bazénů v Norském moři geofyzikové zjistili pozoruhodný fakt: dno těchto bazénů je protkáno tisíci sopouchů, které začínají ve vrstvách sedimentů, jež jsou starší než 55 milionů let. Tyto struktury se podobají aktivním komínům, jimiž dnes vyvěrají na mořském dně plyny a voda. Pod sedimenty Norského moře se nachází složitý komplex bazaltických vrstev a žil. Geologové usuzují, že tehdy žhavé magma těmito žílami proniklo do sedimentů bohatých na organický materiál. Z organického materiálu vznikl metan, který těmi dávnými sopouchy pronikl na dno mořské. Zde se částečně rozpustil ve vodě, částečně unikl do atmosféry. Oxidací metanu vznikal CO2 a voda. Alternativní hypotézy – dopad komety anebo vznícení rašelinišť – uspokojivé vysvětlení neposkytly.

Mechanizmus bychom sice měli, ale problémů se přesto ještě nezbavíme. Vyvstane tím otázka stejně problematická. Aby tímto mechanizmem bylo možné vysvětlit naměřené izotopové anomálie, muselo by uniknout dvakrát tak vysoké množství uhlíku, tj. 3000 gigatun. Vzhledem k tomu, že celkové množství uhlíku uložené v zásobách ropy, olejů a zemního plynu se odhaduje na 5000 gigatun, zdá se, že tento mechanizmus přinejmenším není úplný.

Literatura

Geology 30, 1067–1070, 2003; 25, 259–262, 1997
Nature 429, 513–515, 542–545, 2004

Poznámky

1) Izotop 13C je jedním ze dvou stabilních izotopů uhlíku. Jeho přirozený výskyt je 1,1 %, avšak živé organizmy přednostně budují své tkáně z druhého stabilního izotopu 12C. Proto vědci usuzují, že náhlý pokles výskytu 13C v sedimentech, které se ukládaly před 55 miliony let, musel být způsoben uvolněním uhlíku z organického materiálu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...