Havel Ivan M.

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)

Počet článků: 203

Tvary bez věcí

5. 1. 1999  |  Vesmír 78, 3, 1999/1
Je opět leden, venku vánice, na oknech fraktály, a tak je nejlepší čas představit si léto. Lehneme si do trávy a budeme pozorovat oblohu. Hle, jak...
 

Kybernetika

5. 11. 1998  |  Vesmír 77, 603, 1998/11
Před padesáti lety vznikla podivná věda: kybernetika. Na rozdíl od jiných věd si za předmět svého studia nezvolila nějaké věci, jako třeba šicí...
 

Náhlost

5. 10. 1998  |  Vesmír 77, 543, 1998/10
Citlivým tématem tohoto čísla je lidské klonování a patřilo by se, abych si to vzal též za téma úvodníku. To jsem však již jednou učinil 1) a nic...
 

Voliči, spiny a neurony

5. 9. 1998  |  Vesmír 77, 483, 1998/9
Co odborník přijme jako vysvětlení nějakého přírodního jevu, je jedna věc, a co laik uzná jako intuitivně srozumitelnou odpověď na své jak a proč,...
 

Modré, těžké a kulaté věci

5. 8. 1998  |  Vesmír 77, 423, 1998/8
Vše, co je kulaté a modré, je těžké, a vše, co je modré a těžké, je kulaté. Nedivte se tomu a raději si představte, že žijete v pohádkovém světě, v...
 

Je v přírodě účel?

5. 7. 1998  |  Vesmír 77, 363, 1998/7
„Co jiného je účel než ptaní se po vlastním směřování? Co jiného než položit si otázku, která vyzývá k odpovědi?“ – tak zakončil italský biolog G....
 

Věda a kýč

5. 5. 1998  |  Vesmír 77, 243, 1998/5
Každý, kdo se jen trochu zajímá o výtvarné umění, má nějakou svou představu o tom, co je to kýč. Přinejmenším občas to slovo užije, například nad...
 

Základní výzkum do gymnázií

5. 5. 1998  |  Vesmír 77, 296, 1998/5
Nedávno dvanáct studentů pražského Gymnázia ve Zborovské ulici předneslo své fyzikální vědecké práce na půldenní, již třetí konferenci, konané ve...
 

Logicky je možné leccos...

5. 5. 1998  |  Vesmír 77, 303, 1998/6
...včetně slavné hypotézy stvoření. Přesně to jsem si právě před rokem zde dovolil poznamenat 1) čistě proto, abych zkratkou zdůraznil bohatost...
 

Kritika, nekritika a pakritika

5. 4. 1998  |  Vesmír 77, 183, 1998/4
Miluji diskuse, debaty a dialogy, které mají úroveň. Zažil jsem takové, někdy jako divák, řidčeji jako účastník. Úroveň mají zejména tehdy, když...
 

O lásce k sobě a bližním

5. 3. 1998  |  Vesmír 77, 123, 1998/3
Geny se chtějí množit. V zájmu motolice je dostat se do ovčího střeva. Parazit musí usilovat o maximalizaci množství vajíček. Embryo se snaží urvat...
 

Patrnost a nepatrnost

5. 2. 1998  |  Vesmír 77, 63, 1998/2
Nedávno na jednom univerzitním semináři referent užil anglické slovo „pattern“ a posteskl si na neexistenci vhodného českého ekvivalentu. I napadlo...
 

Úvaha o nesrozumitelnosti

5. 1. 1998  |  Vesmír 77, 3, 1998/1
Náš časopis právě udělil tři ceny za nejsrozumitelnější články (vítězové jsou prozrazeni v rejstříku loňského čísla na s. XII a v tomto čísle na...
 

2000

5. 12. 1997  |  Vesmír 76, 663, 1997/12
Kdykoliv se blíží konec století, lidé i lidstvo poněkud znervózní. Tím spíš, jde-li navíc o konec tisíciletí. Zdánlivě to nemá logiku: číslování...
 

O scientizmu (opakování)

5. 11. 1997  |  Vesmír 76, 603, 1997/11
Před pěti lety jsem svůj úvodník věnoval úvaze o scientizmu. 1) Poté, co úvodník vyšel, jsem vyslechl řadu odsudků ze strany přírodovědců, které...
 

Co jen lilie vědí

5. 10. 1997  |  Vesmír 76, 543, 1997/10
Ledva jsem dopsal svůj úvodník „Co jen brouci vědí“ do předminulého čísla, v němž jsem si položil otázku, proč upíráme nižším živým tvorům vědomí,...
 

Hleďme, celý tatínek!

5. 9. 1997  |  Vesmír 76, 483, 1997/9
„Vždycky musíme mít na paměti, že věda není Bůh. Naše nejhlubší pravdy zůstávají mimo království vědy,“ prohlašuje americký prezident v řeči,...
 

Co jen brouci vědí

5. 8. 1997  |  Vesmír 76, 423, 1997/8
Již několikrát jsem na tomto místě psal o problému vědomí 1) – zda a jak se může věda pouštět do studia té stránky našeho vnitřního duševního...
 

Možné světy

5. 7. 1997  |  Vesmír 76, 363, 1997/7
Lidé mají zvláštní dar vymýšlet si příhody, které se nestaly, představovat si věci, které neexistují, a bez rozpaků mluvit i o situacích, které...
 

Nebezpečná myšlenka

5. 6. 1997  |  Vesmír 76, 303, 1997/6
Přemýšlel jsem, k čemu z tohoto čísla mám potřebu a chuť něco napsat, a nenašel jsem nic jiného, než opět téma, které mě láká, i když o něm nemnoho...
 
Strana: [1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]