ARCDATA konference 2021

Doc. Ing. Ivan M. Havel, PhD.

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)

Počet článků: 203

Triangologie

11. 2. 2010  |  Vesmír 89, 71, 2010/2
To slovo jsem si vymyslel, aby se zdálo, že jde o vědu. Ale nebude to opravdová věda – budu spíš mluvit o jisté heuristické metodě názorného...
 

Ona a On

14. 1. 2010  |  Vesmír 89, 3, 2010/1
Mám pocit, že když o něčem řekneme, že to žije, je to mírně (ale zajímavě) jiné, než když řekneme, že je to živé. To adjektivum jako by...
 

Smysly a smysly

10. 12. 2009  |  Vesmír 88, 763, 2009/12
Od dětství dobře víme, že máme pět smyslů. Jsou snadno odlišitelné, víme, jaké je to něco vidět, slyšet, chutnat, čichat, hmatat. Máme na to oči,...
 

Mapy a scenerie

8. 10. 2009  |  Vesmír 88, 603, 2009/10
Je to už dávno, kdy jsem četl Pána prstenů, tehdy ještě v samizdatovém vydání, dodnes se však pamatuji, jak mne ten svět dobrých malých hobitů do...
 

Krajiny Václava Cílka

8. 10. 2009  |  Vesmír 88, 679, 2009/10
Jako motiv pro oslavení Václava Cílka jsem si zvolil větu, kterou on dobře zná: „Kde jsme se to octli.“ Tu větu lze chápat buď jako zvědavou...
 

Vidět počty a čísla

10. 9. 2009  |  Vesmír 88, 527, 2009/9
Význačný americký psycholog William James ve svých slavných Principech psychologie (1890) uvedl jako třetí ze sedmi evolučních etap formování...
 

Věci jednoduché a složené

11. 6. 2009  |  Vesmír 88, 355, 2009/6
Většina věcí, s nimiž zacházíme v běžném životě, nás nenutí, abychom je problematizovali, zkoumali, teoretizovali o nich a pojmově je zdolávali....
 

O unikátnosti

7. 5. 2009  |  Vesmír 88, 283, 2009/5
Unikátní věci sbíráme, unikátní příběhy si vyprávíme, unikátní jevy chceme spatřit, unikátní události zaznamenat. Označí-li někdo něco jako...
 

Hodně je někdy více

9. 4. 2009  |  Vesmír 88, 211, 2009/4
Martin Rees, královský astronom Velké Británie, 1) v závěru jedné ze svých knih konstatuje: „Na území vědy leží tři významné hraniční oblasti:...
 

Antropocentrismus ve vědě

13. 3. 2009  |  Vesmír 88, 139, 2009/3
Vědci se zabývají svými vědami z rozmanitých důvodů, někdo prožívá vzrušení při objevování dosud neobjeveného, jiný považuje svou práci za...
 

Pozoruhodné podružnosti

12. 2. 2009  |  Vesmír 88, 71, 2009/2
Vždy závidím těm, kdo zá-vidí. To znamená těm, kdo nejen vidí, ale vždy dovedou zahlédnout i to, co já nevidím hned. Nějakou podružnost, která je...
 

Astronomický rok

15. 1. 2009  |  Vesmír 88, 3, 2009/1
Začíná Mezinárodní astronomický rok. Jsou k tomu dvě pohnutky, jedna z minulosti, jedna k budoucnosti. Právě před 400 lety Galileo Galilei ukázal...
 

Zjitřená mysl a kouzelný svět

4. 12. 2008  |  Vesmír 87, 819, 2008/12
První kniha o matematice, kterou jsem měl v ruce, se jmenovala „V kouzelné zahradě matematiky“. Louskal jsem ji dychtivě, asi jsem byl ještě hodně...
 

Fabulace, komplot a lež

6. 11. 2008  |  Vesmír 87, 735, 2008/11
Nedávno vyšel v českém překladu velmi zajímavý román R. Powerse „Stopy paměti“. 1) Děj se odvíjí na pozadí případu poměrně vzácné neurologické...
 

Neurčitost do mysli

9. 10. 2008  |  Vesmír 87, 655, 2008/10
Jiří (George) Klír se v tomto čísle (Vesmír 87, 696, 2008/10) zamýšlí nad neurčitostí a nepřesností ve vědě. 1) Neurčitost (nepřesnost si můžete...
 

Uroboros ještě nedojedl

7. 8. 2008  |  Vesmír 87, 499, 2008/8
Začátkem září bude na Pellicově ulici v Brně odhalena pamětní deska jednoho z nejvýznačnějších brněnských rodáků, slavného logika Kurta Gödela. 1)...
 

Před zrcadlem

10. 7. 2008  |  Vesmír 87, 423, 2008/7
Jeden kolega filosof mi položil prostou otázku: „Co se zrcadlí v zrcadle, když se nikdo nedívá?“ Protože to byl filosof, zamyslel jsem se. Kdybych...
 

Člověk před obrazem

12. 6. 2008  |  Vesmír 87, 347, 2008/6
Na této stránce si všimněte známého obrazu Vermeera van Delfta „Umění malířské“. 1) Chvíli se na něj dívejte a zkuste rozlišit dva způsoby, jak se...
 

Věci, které se o sebe starají

8. 5. 2008  |  Vesmír 87, 275, 2008/5
Stále častější a podrobnější obrázky nehostinných krajin na jiných planetách v nás jaksi nutně, ale skrytě probouzejí otázku, čím to, že tam nic...
 

Tabu

13. 3. 2008  |  Vesmír 87, 139, 2008/3
Ve dnech, kdy toto píšu, proběhla tiskem zpráva, že Juliana Zieglerová, moderátorka jedné německé televize, byla propuštěna poté, co jí během...
 
Strana: [1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11] 

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné