Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Havel Ivan M.

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)

Počet článků: 203

Umberto Ecologie

5. 9. 2000  |  Vesmír 79, 483, 2000/9
Umberto Eco u nás před patnácti lety vstoupil do obecného povědomí jako autor románu „Jméno růže“. Specialisté jej ovšem tehdy již znali jako...
 

Do Evropy, k lidstvu

5. 8. 2000  |  Vesmír 79, 423, 2000/8
Již řadu let, kdykoliv ráno otevřete noviny, skoro jistě v nich vedle zpráv o rozličných katastrofách, loupežích, podvodech a bankrotech naleznete...
 

Věda o duši

5. 7. 2000  |  Vesmír 79, 363, 2000/7
Mezi nepřeberným množstvím bílých míst na mapě lidského vědění o světě jsou tři místa obzvláště bílá (nebo temná, což je v tomto případě totéž)....
 

Jak hodnotit vědce

5. 6. 2000  |  Vesmír 79, 303, 2000/6
Nedávno jsem v české pobočce Římského klubu vyslechl přednášku Tomáše Halíka o religiozitě ze spíše sociologického hlediska. 1) Na tabuli nakreslil...
 

Na obzoru plachta bílá

5. 5. 2000  |  Vesmír 79, 243, 2000/5
Mluví-li se o obzoru či horizontu, vybaví se mi nejprve pohled na klidné moře, oddělené od nebe ostrou vodorovnou čarou. Ta čára Poznámky 1) Řecké...
 

Věda a my

5. 4. 2000  |  Vesmír 79, 183, 2000/4
Ve většině našich restaurací vrchní přinese jídelní lístek a zmizí. Nezajímá ho, jaký mám hlad, na co mám chuť a zda si nedej bůh nepřeji něco...
 

Ó my se máme!

5. 4. 2000  |  Vesmír 79, 228, 2000/4
Tento radostný výrok si pamatuji z Poupat, své zcela první učebnice (v níž následoval tuším po větě „Ema nese maso na míse.“). Zdalipak to není...
 

V klínu rozervaných hor

5. 2. 2000  |  Vesmír 79, 63, 2000/2
V tomto čísle končí čtyřdílný seriál Ladislava Kováče „Potreba syntézy prírodných a kultúrnych vied“. 1) Normálně sice neradi uveřejňujeme dlouhé...
 

Příběh kamenného oblouku

5. 1. 2000  |  Vesmír 79, 3, 2000/1
Touláte se opuštěnými loukami, nikde nikdo, jen pár ovcí se porůznu pase kolem. Pojednou se před vámi objeví velmi zvláštní útvar z kamenů,...
 

Aby se smělo říkat „aby“

5. 12. 1999  |  Vesmír 78, 663, 1999/12
Toto číslo Vesmíru je poslední s letopočtem, který začíná lichou číslicí. Blíží se nejzávažnější numerická událost tisíciletí, která se ohlašuje...
 

Molekuly na smutek

5. 11. 1999  |  Vesmír 78, 612, 1999/11
Kdysi dávno, když se ještě při přednáškách kreslilo na tabuli, se můj přítel psychiatr Cyril Höschl chopil křídy a nakreslil na tabuli mezeru. Pak...
 

Karl Pribram

5. 10. 1999  |  Vesmír 78, 543, 1999/10
Za to, že toho tolik kolem sebe vidíme, slyšíme a cítíme, že si něco pamatujeme a něco představujeme, že něco dovedeme udělat a pokud chceme, někdy...
 

Co s brakem v síti?

5. 10. 1999  |  Vesmír 78, 555, 1999/10
Jan Jiroušek (honza@ecn.cz; 23. 8. 1999): Článek se mi dost líbil, hlavně kvůli popisu systému automatické/automatizovatelné selekce zdrojů...
 

Čím se řídí svět

5. 9. 1999  |  Vesmír 78, 483, 1999/9
Stává se, že občas pocítíme potřebu připomenout si takovou již banalitu, jako že Měsíc (například) nepotřebuje znát rovnice nebeské mechaniky, aby...
 

Co s brakem v síti?

5. 8. 1999  |  Vesmír 78, 423, 1999/8
Začátkem léta jsem se na jedné vážené konferenci (jedné z těch, které starostlivě hledí do nového tisíciletí) nechal v rámci tématu o nových...
 

Zjednaný svět

5. 7. 1999  |  Vesmír 78, 363, 1999/7
Na našem balkoně ve čtvrtém patře nad Vltavou letos hnízdila divoká kachna. Sedávala na zábradlí, odkud se zájmem sledovala dění na řece. 1) Jaké...
 

Třetí život badatelů

5. 6. 1999  |  Vesmír 78, 303, 1999/6
Zemře-li význačný světový vědec, patří se, abychom ho v našem časopise vzpomenuli, a pokud se to tématem a stylem hodí, otiskli některý z jeho...
 

Třesky blesky

5. 4. 1999  |  Vesmír 78, 183, 1999/4
Před časem proběhla tiskem zpráva o americké sondě Mars Polar Lander. Na jižním pólu Marsu bude sbírat vzorky půdy, hledat vodu, sbírat...
 

Budoucnost jako akční thriller

5. 3. 1999  |  Vesmír 78, 123, 1999/3
Zlom tisíciletí bude velká příležitost pro futurology, aby nás, zvědavé, co se s námi stane, uklidnili anebo vystrašili. Pro toto číslo Vesmíru...
 

Texty, kontexty a hypertexty

5. 2. 1999  |  Vesmír 78, 63, 1999/2
V naučných textech, vědeckých pracích a filozofických studiích čtenář nachází poznatky a názory, které mu jsou (nebo nejsou) nové či s kterými může...
 
Strana: [1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]