Havel Ivan M.
Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená mysl a Zjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Počet článků: 203
Modrý samet
16. 2. 2006 | Vesmír 85, 63, 2006/2
Se zvědavou dychtivostí (hádejte proč) jsem si přečetl úvahu Václava Břicháčka o hodnotách a nadějích stárnoucího člověka (v tomto čísle, s. 105)....
Do bambusového lesa
16. 1. 2006 | Vesmír 85, 3, 2006/1
Jednu z rytin japonského umělce Hokusaie mám obzvláště rád. Skrze bambusový les prosvítá obrys vzdálené hory Fudži. Hledím na obrázek a napadá mě,...
Které z publikací, jež jste četl v uplynulém roce, byste doporučil čtenářům Vesmíru (a proč)?
16. 1. 2006 | Vesmír 85, 52, 2006/1
S velkým zájmem čtu knihu Iaina Pearse Neviditelná chvíle rozhodnutí, kterou vydalo nakladatelství Academia. Obsahuje vylíčení téže události a...
Šváb na kolečkách
8. 12. 2005 | Vesmír 84, 695, 2005/12
Některé vědecké výrazy mají pohnutý příběh, zvláště ty, které si objevitelé nových jevů, věcí a vlastností vypůjčili z běžného jazyka, ať už živého...
Nestvůra zemská
10. 11. 2005 | Vesmír 84, 627, 2005/11
Marek Petrů z Olomouce je častým přispěvatelem Vesmíru 1) a jeho témata jsou mi blízká a styl výkladu vyhovuje mému vkusu. Letos mu vyšla kniha o...
Kámen z trávy
15. 9. 2005 | Vesmír 84, 497, 2005/9
Loudáte se po svěží zelené louce, pečlivě skosené či spasené do koberce, a pojednou se před vámi vztyčí z trávy veliký šedý kámen. Nevím proč, pro...
Do komety
14. 8. 2005 | Vesmír 84, 433, 2005/8
Před lety, když se začalo létat na Měsíc, mě napadla taková nehorázná myšlenka: jaké by to asi bylo, kdyby místo Armstronga byla na Měsíc poslána...
Na tváři lehký smích
14. 7. 2005 | Vesmír 84, 371, 2005/7
Nad článkem Pavly Koucké o sebevědomí (v tomto čísle na s. 380) mne napadla řada pozoruhodných a objevných myšlenek, určitě by vás zajímaly, ale...
Chcete svítit?
16. 6. 2005 | Vesmír 84, 307, 2005/6
Spíše rozvernost než informovanost mě před časem přiměla, abych jeden ze svých sloupků ve Vesmíru uzavřel přáním, cituji: „…aby se z dovednosti...
Zdánlivá přítomnost
12. 5. 2005 | Vesmír 84, 245, 2005/5
V minulém čísle Vesmíru jsem se zmínil o pozoruhodném nesouladu mezi časem subjektivních prožitků a časem, který neurovědci zaznamenávají s...
Hra na čas a svobodu
14. 4. 2005 | Vesmír 84, 183, 2005/4
Spojitost mezi mozkem a myslí vrtá hlavou (mozkem i myslí) učencům a filozofům po celém světě. Nejen je, ale i každého z nás přece zajímá otázka,...
Kdo spasí naše duše?
17. 3. 2005 | Vesmír 84, 123, 2005/3
Množící se debaty o oprávněnosti či nepřípustnosti umělých zásahů do genetického vybavení člověka – ať už jedince, jeho potomstva či celého druhu –...
Strach z neznámých krajin
17. 1. 2005 | Vesmír 84, 3, 2005/1
Vzrušení nad proslovem Petra Vopěnky „Veřejný anonym“, uveřejněným v říjnovém čísle, jsme čekali, doufali jsme však, že diskuse, namísto aby...
Skryté dilema robotiky
15. 12. 2004 | Vesmír 83, 663, 2004/12
V jedné z dramaticky napjatých scén filmu „Já, robot“, který právě běží v kinech, mrkne titulní robot výmluvně okem, aby nenápadně naznačil, že...
Podivuhodné umění
12. 11. 2004 | Vesmír 83, 603, 2004/11
Rozmýšlel jsem se co říct k tématu, kterým se v tomto čísle Vesmíru přímo či nepřímo zabývají hned čtyři příspěvky (s. 638–652) – totiž ku...
Einsteinův jazyk
16. 9. 2004 | Vesmír 83, 483, 2004/9
Kdykoliv někdo cituje nějaký Einsteinův aforizmus (například: „Když slyším slovo filozofie, mám pocit, že polykám něco, co jsem neměl na jazyku…“),...
Teorie svobodného váhání
18. 8. 2004 | Vesmír 83, 423, 2004/8
Jdete po pěšině v hustém lese a užíváte si prázdninového času, který je jen váš, starosti jste nechali ve městě, nemusíte přemýšlet jak řešit...
Hadi, pavouci a mimovědomé vnímání
15. 7. 2004 | Vesmír 83, 363, 2004/7
Jdete lesní pěšinou a pojednou strnete leknutím. Až o zlomek sekundy později zjistíte proč: zkroucená větvička na cestě vypadala jako had. Proč...
矛盾 aneb Peklo bez oken
14. 6. 2004 | Vesmír 83, 303, 2004/6
V japonském písmu kandži se pro „spor“ (ve smyslu „protimluv“) užívá dvojice znaků, z nichž první označuje halapartnu a druhý štít. 1) Zdalipak...
Dáme se polepšit?
10. 5. 2004 | Vesmír 83, 243, 2004/5
V podtextu debat o užitečnosti, smyslu a roli vědy v lidské společnosti lze rozlišit dvě všudypřítomné otázky: „Co všechno může věda vědět?“ a „Co...