Číslo 5

Dáme se polepšit?

V podtextu debat o užitečnosti, smyslu a roli vědy v lidské společnosti lze rozlišit dvě všudypřítomné otázky: „Co všechno může věda vědět?“ a „Co...

Triumf mitochondriální DNA

Daniel Frynta

Kniha, o které dnes píši, je rozhodně výjimečná. Nejen že se čte jedním dechem, ale přes populární formu seznamuje čtenáře s výsledky skutečně...

Nádherně vybavený šumavský „kancionál“

Vladimír Hanák

Ocenit a dokumentovat naše nejznámější horstvo monumentální monografií asi není nejsnadnější úkol, avšak který jiný region České republiky by měl...

O odpovědnosti překladatelů a nakladatelů odborných textů

Zdeněk Hubálek

Zakoupil jsem si tuto poměrně útlou a levnou knížku v naději, že si doplním a utřídím své znalosti. Zabývá se bionomií klíšťat, zejména jejich rolí...

Od klíštěte na Kleť a zase zpátky

Pavla Loucká

Slovo klíště (původně klíšť) najdeme ve všech slovanských jazycích, tudíž musí jít o slovo velmi staré. Víme, že souvisí se slovy kleště a...

VESMÍR. O čem psal před lety

Národové trpasličí v Kamerunu. Jižně od řeky Sanagy v pralese, který se prostírá v šířce až 300 km podél pobřeží Kamerunského, žijí mezi usedlými...

Oranžéria

Monika Mitášová

Nová oranžéria (1996–1998) od Evy Jiřičnej a Duncana Webstra si získala množstvo priaznivcov i odporcov. Priaznivci poukazujú na jej technologický...

Proč se u nás rozšířila mandelinka v 50. letech?

Jarmila Pospíšilová-Šteflová

Vyvlastnění soukromých polí a jejich přeměna ve scelené lány vedly k odstranění členících mezí s trnitými porosty, kde hnízdily křepelky, přirození...

Zrod, život a smrt savčího vajíčka

Jaroslav Petr, Radko Rajmon, Markéta Sedmíková

Představa tradovaná půl století, že u většiny savců včetně člověka v dospělosti nevznikají ve vaječníku nová vajíčka, vzala za své. Tým vědců z...

Malé poděkování kvasinkovým prionům

Vladimír Vondrejs

Infekční choroby jsou běžně vyvolávány bakteriemi a viry. Roku 1982 k tomu přibyly ještě priony. Zasloužil se o to především Stanley B. Prusiner,...

Kapradina milující arzen

Petr Drahota

V litosféře je arzen stopovým prvkem. Jeho průměrný obsah bývá zhruba 3 mg/kg, avšak jeho množství v horninách je různé, obvykle se pohybuje od 1...

1 + 1 = 1

Ivo Opršal

Na rytině na s. 42 je skutečně 8 párů koní, které se snaží odtrhnout od sebe 2 magdeburské polokoule. Pokud bychom zavedli sílu (ne výkon) jednoho...

Příroda v Národním parku Šumava

Martin Braniš

Sociologická analýza problému ochrany Šumavy je velká výzva i pro tým odborníků. Možná z tohoto důvodu nabízí Tereza Stöcklová čtenářům Vesmíru...

Tupit příliš ostrou pravdu

Tereza Stöckelová

Reakci Martina Braniše na můj článek (Vesmír 83, 86, 2004/2) vítám jako otevření prostoru pro vyjasnění mé pozice a její představení v oborových...

Zhoubné nádory prostaty

Michaela Matoušková

Vznik a vývoj karcinomu prostaty (etiopatogeneze) Etiopatogeneze není jednoznačně objasněna. Velký význam se přikládá nutričním faktorům a vlivům...

Klíštěcí molekuly

Libor Grubhoffer

Na horečku po kousnutí klíštětem umírali lidé již v době, kdy ve střední Evropě vládl král Boleslav I. (992–1025). O infekčních chorobách...

Pohled do nitra mozečku

Jan Cendelín, Vladimíra Štenglová, František Vožeh

Název mozeček (lat. cerebellum) není jen zdrobnělina mozku, tedy jakýsi nedostatečně narostlý mozek. Je to významná část centrálního nervového...

Andreas Suchantke: Proměny v říši hmyzu

Nakladatelství Mladá fronta upozorňuje čtenáře, že chybějící pasáže Suchantkeho knihy Proměny v říši hmyzu si mohou stáhnout na adrese:...

Velký bratr uděluje lekci

Petr Pokorný

Evropa, svérázný, ale vcelku nepatrný výběžek na těle největšího z kontinentů, ráda zapomíná, že je součástí daleko širšího světa. Občas stojí za...

Záchrana Tučapské skalky

Tomáš Vynikal

Na Tučapské skalce (zhruba 12 km jižně od Olomouce) rostla ještě v polovině 20. století pestrá teplomilná květena, mimo jiné tu byl zaznamenán...

Vydechovaný vzduch a poruchy metabolizmu

Jiří Gasparič, Radomír Hyšpler, Alena Tichá

Ve vzduchu, který člověk vydechuje, jsou kromě původních složek přítomny těkavé látky, jež se do lidského těla dostaly buď zvenčí (se stravou či...

„Rasa“ – „lid“ – geny

Michal Šimůnek

Od konce 19. století byly teoretické úvahy i praktické snahy o sociálně motivované ovlivňování lidské dědičnosti (patogenní i nepatogenní)...

Marie Meurdrac: chemie pro dámy

Vladimír Karpenko

Ženy se v dějinách vědy objevují již od starověku, jak to dokládá kamenný reliéf sumerské kněžky-lékařky datovaný zhruba do 4. tisíciletí př. n. l....

Ekomobil není ekologický telefon

Pavla Loucká

Eko- v tomto případě neznamená ekologický, nýbrž ekonomický a mobil není přenosný telefon, nýbrž pohyblivý dopravní prostředek (motorka, v jejíž...

Proč včely tančí?

Tomáš Grim

O slavných včelích tancích slyšel jistě každý (Vesmír 74, 25, 1995/1). Unikátní komunikační systém, kdy je informace o zdrojích potravy předávána...

Odkud ti ptáci vlastně přitáhli?

Jiří Reif

Mezi evropskými a severoamerickými druhy ptáků, které tráví zimu v tropech, existuje výrazný rozdíl v nárocích na životní prostředí. Evropské druhy...

Příspěvek samurajů k moderní cetologii

Pavel Hulva

Svět byl informován o velkém úspěchu japonských vědců – objevu nového druhu velryby. Jak už jsou odborníci na kytovce zvyklí, kořeny tohoto objevu...

Pomalý život tropických ptáků

David Hořák

Evropanovi se při návštěvě tropických oblastí může zdát, že se tam žije pomaleji než v Evropě. A co víc, sám nakonec zvolní tempo a dokonale se...

Ztracený Hermes opět nalezen

Antonín Vítek

Malou planetku Hermes objevil Karl Reinmuth 28. října 1937, kdy se přiblížila k Zemi na pouhých 780 000 kilometrů. Potom ji dlouhá léta nikdo...

Výběr prostředí u lejsků