Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

(Zatím) nejstarší sameček třídy Ostracoda

 |  10. 5. 2004
 |  Vesmír 83, 249, 2004/5

Dosud se pohlaví fosilních lasturnatek (postaru skořepkatců, třída Ostracoda) odvozovalo od otisků gonád zachovaných na vnitřní straně schránky nebo od sexuálního dimorfizmu patrného na jejím povrchu. Nedávno ale našel David Siveter se spolupracovníky v britském Herefordshiru spodnosilurskou lasturnatku s mimořádně zachovanými výplněmi někdejších měkkých orgánů. Pozornost světových i neodborných médií se upnula zejména k dobře rozlišitelnému kopulačnímu orgánu (na snímku vyznačen šipkou), který se stal nejstarším přímým dokladem o samčím pohlaví v živočišné říši. Název nově nalezeného druhu Colymbosathon ecplecticos ve volném překladu znamená „ohromující plavec s velkým penisem“.

Lasturnatky jsou převážně vodní, většinou mikroskopičtí korýši. Mají dvouchlopňovou vápenatou schránku, která uzavírá měkké tělo s již téměř nerozeznatelnými tělními články a osmi páry tělních přívěsků. Právě vápenatá schránka jim pomohla k tomu, aby se staly nejlépe zachovanou skupinou bezobratlých, jejíž fosilní záznam sahá až do období před 500 miliony let.

Lokalitu nálezu v Herefordshiru znají paleontologové přes 100 let, ale teprve na začátku devadesátých let byla rozeznána vrstva, která je pokryta popelem z vulkanické erupce a jsou v ní ukryty nejrůznější skupiny živočichů. Všechny nálezy jsou mimořádně dobře zachované a v téměř nezměněném prostorovém uspořádání – nejsou deformovány tlakem sedimentu. Vrstva prachu velmi rychle utuhla i kolem drobných měkkých orgánů živočichů, kteří se stali obětí této události.

Než se jejich těla rozložila, zpevněná hmota popela vytvořila jakousi formu, do níž postupně vnikal okolní sediment a celou ji vyplnil. Kvalitní „výlitek“ byl potom za použití speciálních postupů nařezán na 20µm řezy, digitálně nasnímán a následně složen do trojrozměrné rekonstrukce. Tyto vrstvy nesou označení „The Herefordshire Konservat Lagerstätte“ právě díky zcela mimořádné kvalitě tvarů měkkých částí těl, což je u tak starých nálezů velmi ojedinělé. (Science 302, 5651, 2003;

www.earth.ox.ac.uk/herefordshire/intro.htm,

www.ne-wscientist.com/news)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radka Symonová

Mgr. Radka Symonová (*1980) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Ludwig Maximilians Univesität v Mnichově se zabývá molekulárněgenetickými mechanizmy reprodukčních způsobů živočichů na modelu lasturnatek a na katedře zoologie PřF UK v Praze studuje hemocytické buňky v tělní dutině lasturnatek.

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné