Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Do komety

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 433, 2005/8

Kometa tato byla tak strašlivá a hrozná a zplodila takový postrach v lidu, že mřel strachy…

Ambroise Paré 1)

Před lety, když se začalo létat na Měsíc, mě napadla taková nehorázná myšlenka: jaké by to asi bylo, kdyby místo Armstronga byla na Měsíc poslána vodíková bomba, která by tam ve stanovený okamžik vybuchla a my bychom všichni na správné polokouli a za příznivého počasí ten výbuch uviděli prostýma očima. Vím, byla by to zrůdnost takhle si ničit Měsíc, ale o to mi nešlo. Šlo o ty naše prosté oči. Přece to musí být zvláštní pocit – podívám se v předem určenou chvíli, a hle, ono se to povedlo! Žádný podfuk, žádná počítačová animace (jak si dodnes někdo myslí o Armstrongově výšlapu). Kulatý Měsíc, jak jej známe.

Něco dosti podobného se událo minulý měsíc, nebyl to však Měsíc, ale kometa (Tempel 1), a nebyla to bomba, ale úderník (impactor), modul vypuštěný sondou Deep Impact. 2) Prosté oči nestačily, ale amatérským dalekohledem to údajně mohl vidět kdokoliv (na západní polokouli a za příznivého počasí).

Povedlo se to. Úderník se zabořil do komety a z té se vyvalila mračna prachu, podobně jako když píchnete do pýchavky. Ulovili jsme vlasatici a napíchli ji na špendlík. Tím to jistě neskončí, když se něco povede, nedá nám to, abychom nepokračovali. Budeme napichovat další komety a kdoví, možná dojde i na ten náš Měsíc a prosté oči.

Zkusme si tedy něco takového představit. Nevím, jaký pocit bych měl, ale určitě bych se díval. Davy lidí se chodí dívat na zatmění Slunce, přestože k němu dochází opakovaně a bez lidského přičinění. Tentokrát by to bylo něco jiného, byli bychom to my, kdo manipuluje s vesmírem, a v mém pocitu by možná bylo zrnko hrdosti, možná zrnko zděšení.

Četl jsem v novinách poznámku, že na tom spektáklu s úderníkem, navíc v Den nezávislosti, je něco typicky amerického. Uvažujme však: létání po vesmíru není levná záležitost, a tedy závisí na náladách kongresmanů, nálady kongresmanů závisí na náladách voličů a voliči mají spektákly rádi. Chvalme je za to (co asi mají rádi voliči u nás?).

Už za půl roku přistane v Utahu kapsle z americké mise Hvězdoprach (Stardust), která přinese vzorky prachu z ohonu komety Wild 2 – první vzorky hmoty z hlubin vesmíru. 3) Škoda že se toho nemůže dožít Camille Flammarion, který o kometách psal, že „jejich hutnost a jemnost jest tak nepatrná, že bylo by možno utnouti kus tak velký jako chrám Matky Boží v Paříži a vdechnouti ho jako homeopatický prostředek“. 4)

Vzorky však nejsou jen pro laciný efekt. Mají v nich být zrnka mezihvězdného prachu, který si kometa nachytala při zrodu Sluneční soustavy. Z toho se lze hodně dovědět. Spatřen je svět v zrnku písku.

Jenomže to není vše. V nosné sondě dotyčné mise cestuje do dalekého vesmíru (a v kopii zpět na Zemi) na dvou mikročipech více než milion mikroskopicky vyrytých jmen, čitelných jen elektronovým mikroskopem. Jsou tam jména všech, kteří si o to včas před startem požádali, spolu se jmény padlých ve vietnamské válce (celý seznam je na internetu, můžete tam hledat své jmenovce). Tak nevím, co si o takovémto, opravdu typicky americkém spektáklu (či snad mystice?) mám myslet.

Poznámky

1) Ambroise Paré (1509–1590), význačný francouzský chirurg (citováno z Flammarionových Divů nebeských, Praha 1908, s. 226).
2) Sonda byla vyslána 12. ledna 2005, k setkání kometou Tempel 1 došlo 4. července 2005 (blíže viz deepimpact.jpl.nasa.gov/home). Sonda byla nazvána podle stejnojmenného hollywoodského filmu z roku 1998 (v české mutaci Drtivý dopad).
3) Sonda byla vyslána 7. února 1999, s kometou Wild 2 se setkala 2. ledna 2004 a kapsle se vzorky se vrátí 15. ledna 2006 (blíže viz stardust.jpl.nasa.gov).
4) C. Flammarion, cit. d., s. 231.

Ke stažení

RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D., (*1938) absolvoval FEL ČVUT v Praze. V letech 1969–1971 studoval Ph.D. (počítačové vědy) na University of California v Berkeley. Několik let pracoval jako výzkumný pracovník v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V současné době je docentem na Univerzitě Karlově v Praze a působí v Centru pro teoretická studia (společném pracovišti UK v Praze a AV ČR), jehož byl v letech 1990 – 2008 ředitelem. Přednáší na MFF UK.
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné