Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Do komety

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 433, 2005/8

Kometa tato byla tak strašlivá a hrozná a zplodila takový postrach v lidu, že mřel strachy…

Ambroise Paré 1)

Před lety, když se začalo létat na Měsíc, mě napadla taková nehorázná myšlenka: jaké by to asi bylo, kdyby místo Armstronga byla na Měsíc poslána vodíková bomba, která by tam ve stanovený okamžik vybuchla a my bychom všichni na správné polokouli a za příznivého počasí ten výbuch uviděli prostýma očima. Vím, byla by to zrůdnost takhle si ničit Měsíc, ale o to mi nešlo. Šlo o ty naše prosté oči. Přece to musí být zvláštní pocit – podívám se v předem určenou chvíli, a hle, ono se to povedlo! Žádný podfuk, žádná počítačová animace (jak si dodnes někdo myslí o Armstrongově výšlapu). Kulatý Měsíc, jak jej známe.

Něco dosti podobného se událo minulý měsíc, nebyl to však Měsíc, ale kometa (Tempel 1), a nebyla to bomba, ale úderník (impactor), modul vypuštěný sondou Deep Impact. 2) Prosté oči nestačily, ale amatérským dalekohledem to údajně mohl vidět kdokoliv (na západní polokouli a za příznivého počasí).

Povedlo se to. Úderník se zabořil do komety a z té se vyvalila mračna prachu, podobně jako když píchnete do pýchavky. Ulovili jsme vlasatici a napíchli ji na špendlík. Tím to jistě neskončí, když se něco povede, nedá nám to, abychom nepokračovali. Budeme napichovat další komety a kdoví, možná dojde i na ten náš Měsíc a prosté oči.

Zkusme si tedy něco takového představit. Nevím, jaký pocit bych měl, ale určitě bych se díval. Davy lidí se chodí dívat na zatmění Slunce, přestože k němu dochází opakovaně a bez lidského přičinění. Tentokrát by to bylo něco jiného, byli bychom to my, kdo manipuluje s vesmírem, a v mém pocitu by možná bylo zrnko hrdosti, možná zrnko zděšení.

Četl jsem v novinách poznámku, že na tom spektáklu s úderníkem, navíc v Den nezávislosti, je něco typicky amerického. Uvažujme však: létání po vesmíru není levná záležitost, a tedy závisí na náladách kongresmanů, nálady kongresmanů závisí na náladách voličů a voliči mají spektákly rádi. Chvalme je za to (co asi mají rádi voliči u nás?).

Už za půl roku přistane v Utahu kapsle z americké mise Hvězdoprach (Stardust), která přinese vzorky prachu z ohonu komety Wild 2 – první vzorky hmoty z hlubin vesmíru. 3) Škoda že se toho nemůže dožít Camille Flammarion, který o kometách psal, že „jejich hutnost a jemnost jest tak nepatrná, že bylo by možno utnouti kus tak velký jako chrám Matky Boží v Paříži a vdechnouti ho jako homeopatický prostředek“. 4)

Vzorky však nejsou jen pro laciný efekt. Mají v nich být zrnka mezihvězdného prachu, který si kometa nachytala při zrodu Sluneční soustavy. Z toho se lze hodně dovědět. Spatřen je svět v zrnku písku.

Jenomže to není vše. V nosné sondě dotyčné mise cestuje do dalekého vesmíru (a v kopii zpět na Zemi) na dvou mikročipech více než milion mikroskopicky vyrytých jmen, čitelných jen elektronovým mikroskopem. Jsou tam jména všech, kteří si o to včas před startem požádali, spolu se jmény padlých ve vietnamské válce (celý seznam je na internetu, můžete tam hledat své jmenovce). Tak nevím, co si o takovémto, opravdu typicky americkém spektáklu (či snad mystice?) mám myslet.

Poznámky

1) Ambroise Paré (1509–1590), význačný francouzský chirurg (citováno z Flammarionových Divů nebeských, Praha 1908, s. 226).
2) Sonda byla vyslána 12. ledna 2005, k setkání kometou Tempel 1 došlo 4. července 2005 (blíže viz deepimpact.jpl.nasa.gov/home). Sonda byla nazvána podle stejnojmenného hollywoodského filmu z roku 1998 (v české mutaci Drtivý dopad).
3) Sonda byla vyslána 7. února 1999, s kometou Wild 2 se setkala 2. ledna 2004 a kapsle se vzorky se vrátí 15. ledna 2006 (blíže viz stardust.jpl.nasa.gov).
4) C. Flammarion, cit. d., s. 231.

Ke stažení

RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D., (*1938) absolvoval FEL ČVUT v Praze. V letech 1969–1971 studoval Ph.D. (počítačové vědy) na University of California v Berkeley. Několik let pracoval jako výzkumný pracovník v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V současné době je docentem na Univerzitě Karlově v Praze a působí v Centru pro teoretická studia (společném pracovišti UK v Praze a AV ČR), jehož byl v letech 1990 – 2008 ředitelem. Přednáší na MFF UK.
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné