Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Strach z neznámých krajin

 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 3, 2005/1

KOTRLÝ: Říkal jste, že máme konečně začít nějak čelit –

PRIMÁŘ: Určitým sice jen ojedinělým, nicméně alarmujícím projevům různých iracionalistických nálad…

Václav Havel, Pokoušení

Vzrušení nad proslovem Petra Vopěnky „Veřejný anonym“, uveřejněným v říjnovém čísle, jsme čekali, doufali jsme však, že diskuse, namísto aby klouzala po povrchu, pronikne hlouběji do tématu, které se Vopěnka rozhodl otevřít. 1) Diskusní příspěvky se dělí v podstatě do dvou skupin. V jedněch autoři nacházejí ve Vopěnkově proslovu styčné body s vlastními názory. Jiné příspěvky jsou naopak velmi, dalo by se říci, že nekriticky, kritické.

Opět se ukázalo, že některá slova mají podivuhodnou, doslova magickou moc: že samo jejich vyslovení evokuje třas takřka iracionální. Jen zkuste prohodit: „astrologie“, „homeopatie“, „numerologie“, „magie“ – a z lesa se ozve „postmodernismus“, „pavěda“, „šarlatánství“, „podvod“, „alternativní věda“, v lepším případě pak zaznějí přesvědčené argumenty, že je vědecky vyloučeno, aby planety měly vliv na pozemské dění, nepřítomné molekuly na léčivé účinky látek, čísla zrození na povahu zrozených, vyslovení jména ducha na jeho zaklepání (jako by právě takové vlivy různí Vopěnkové, Neubauerové či oba Havlové obhajovali).

Co když Vopěnka chtěl nasměrovat naši pozornost k něčemu závažnějšímu a ona tabuizovaná slova užil hlavně proto, aby vyrušil učené skeptiky z jejich sebejistého klidu? To druhé se mu podařilo (i víc, než asi předpokládal – jednoho význačného badatele prý rozladil i odkaz na Heideggera). To prvé na sebe čeká.

Zkusme číst znovu bez klouzání. Setkáme se například s větou: „Pokrok lidstva bývá vyvolán jak úvahami a činy racionálními, tak i iracionálními.“ (Mimochodem, kdyby Vopěnka měl sklon k postmodernímu myšlení, jistě by se vyhnul slovu „pokrok“.) Klíčové v té větě je slovo „vyvolán“. Je-li jev (objev, vynález, …) B vyvolán úvahou A, neznamená to, že A je příčinou B, tím méně nutnou příčinou. Ba ani není třeba, aby A byla úvaha správná a rozumná, může to být i nemožnost, omyl, snivá iluze. Krásným úkolem vědy o vědě je zkoumání, jak takové „vyvolání“ funguje, zda ono A v něm hraje roli stimulu, katalyzátoru, navedení, ale třeba i odvedení (od uznávaně „racionálního“ myšlení). Ke znalosti B později už ani nemusíme o A vědět (často nevíme, což je škoda). Každý adept vědy by se měl v takovémto „vyvolávání“ cvičit.

V úvodu své nedávné knihy „Vyprávění o kráse novobarokní matematiky“ 2) Vopěnka líčí, jak se Bernardu Bolzanovi a později Georgu Cantorovi vynořil pojem aktuálního nekonečna z teologických úvah o křesťanském Bohu, jenž jediný může nazírat nekonečno „v dokonalé celistvosti“. Tehdy se aktuální nekonečno setkalo s velkou nevolí právě u zastánců racionalistické západoevropské vědy 19. století; dnes je neodmyslitelnou součástí velmi racionální moderní matematiky. Kdo něco o Vopěnkově matematice ví, pochopí, že právě takovéto věci měl nejspíš na mysli (kdo neví, toho může dráždit i přívlastek „alternativní“ u jeho teorie množin).

Příkladů, kdy iracionální úvaha (vyberte si, v jakém smyslu iracionality) vedla k nějakému objevu, popřípadě kdy tomu duch doby zamezil, by se v minulosti našla dlouhá řada. Vopěnkovi však jde o současnost. Pocítil závan totality ve vědě a jejího nositele se rozhodl personifikovat v titulní postavě své úvahy, veřejném anonymovi, bytosti to povýtce pomyslné a prchavé. Ukázat prstem na něj nelze, přišel by o svou podstatnou vlastnost, anonymitu. Prst by nemířil dál než na ústa, která si veřejný anonym půjčuje, aby sám setrval v šeru.

Mám v živé paměti, jak kdysi veřejný anonym zavrhl jednu celou vědu (kybernetiku) „jako buržoazní reakční směr, založený na vulgárně mechanistickém směšování lidského konání a funkce stroje“, jen aby o pouhých pět let později (po XX. sjezdu KSSS) o téže vědě jinými ústy prorokoval, že „až zmizí jakýkoli druh vykořisťování člověka člověkem, bude kybernetika sloužit výlučně k štěstí lidí“. Hlásaje své pravdy ústy jiných, nemusí se veřejný anonym nikdy přiznat k předchozím omylům, místo něho se (v našem příkladu) „mýlili ti, kteří viděli v kybernetice jakousi reakční pavědu, nesmyslnou senzaci a nástroj zla“. 3) Kdyby dnes žili, asi by tvrdili, že tehdy se to chtělo, muselo, hodilo…, a my se už nedozvíme, kdy veřejný anonym promlouval ústy lokaje, kdy papouška a kdy upřímného vyznavače.

Je tomu tak stále? Dle Vopěnky se veřejnému anonymu i dnes docela dobře daří, přinejmenším je pro něj snazší zůstat nepoznán. Změnil totiž taktiku. (Všimněte si, že personifikace umožňuje o „něm“ mluvit výstižněji než pomocí „ono se“. Lze na něj i přenášet vlastnosti lidí – úmysly, touhy, snahy. Lze snáze říci, že „změnil taktiku“.)

Veřejný anonym dnes chce hlásat to, co lidé chtějí slyšet. Působí proto na lidi, aby chtěli slyšet právě to, co on chce hlásat. Stačí vystupovat s učenou sebejistotou – přesněji řečeno půjčovat si sebejistá ústa. A okřiknout toho, kdo vidí věci jinak a sebemíň vybočuje z řady.

Avšak veřejný anonym má rovněž své strachy. Ve své prchavé existenci se musí cítit zranitelný, bát se temných zákoutí, bludišť, rozcestí a slepých cest. Mít strach z neznámých krajin, z nichž poutníci se nevracejí…

Poznámky

1) Ve Vesmíru 83, 606, 2004/11 byla reakce V. Hořejšího, v tomto čísle jsou výňatky z dalších diskusních příspěvků k Vopěnkovi i Hořejšímu (příspěvky v plném rozsahu [a navíc rozsáhlejší obecná úvaha Z. Neubauera] jsou k dispozici na webové stránce

Ke stažení

RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D., (*1938) absolvoval FEL ČVUT v Praze. V letech 1969–1971 studoval Ph.D. (počítačové vědy) na University of California v Berkeley. Několik let pracoval jako výzkumný pracovník v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V současné době je docentem na Univerzitě Karlově v Praze a působí v Centru pro teoretická studia (společném pracovišti UK v Praze a AV ČR), jehož byl v letech 1990 – 2008 ředitelem. Přednáší na MFF UK.
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné