Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Fabulace, komplot a lež

 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 735, 2008/11

…lidé jsou patrně jediní živočichové, kteří mohou mít vzpomínky na věci, jež se nikdy nestaly.

R. Powers

Nedávno vyšel v českém překladu velmi zajímavý román R. Powerse „Stopy paměti“. 1) Děj se odvíjí na pozadí případu poměrně vzácné neurologické poruchy (Capgrasova syndromu 2) ). Protagonista (Mark) po zranění mozku následkem autonehody ztrácí schopnost a ochotu rozpoznat emočně blízkou osobu, v tomto případě svou vlastní sestru (Karin). Jinak se mu vrátí nejen všechny kognitivní schopnosti, vnímání, paměť, logika atd., ale i běžné emoce. Jediná výjimka: ta žena, co se o něj tak pečlivě po celé dny stará a tvrdí, že je jeho sestra, nemůže být – prostě není – jeho sestrou. Pravou sestru podle něj určitě někdo unesl, pečlivě před ní utajil Markovu nehodu (jinak by tu už byla) a místo ní k němu poslal jakousi „falešnou Karin“, aby roli Karin hrála. 3) Tuto dvojnici někdo musel pracně vyhledat, aby se pravé Karin dokonale podobala vzhledem i chováním, a nahustit jí do mozku obrovskou spoustu podrobností o jejich předchozím životě.

Této poruše můžeme rozumět takto: ztrátu emočního vztahu k milované sestře si Marek mimovědomě, ale „logicky“ musí nějak odůvodnit. Jediná možnost: prostě to není a nemůže být jeho opravdová sestra. Hned se ovšem objeví otázka (už uvědoměná): Proč se falešná Karin tolik podobá jeho skutečné sestře a jak je možné, že toho o ní a o něm tolik ví? Tu se plně rozvine fabulace, známá schopnost provázející řadu neurologických a psychiatrických poruch. Člověk má obrovský talent si pohotově domýšlet a dovymýšlet umělé konstrukce, nalézat pro ně jakousi partikulární „logiku“, a navíc (a to hlavně) jim slepě věřit a nepřipouštět alternativní možnosti (třeba náhodu). V případech, které neurologie považuje za patologické, se mluví o paranoidním myšlení.

Dříve či později narazí fabulátor na nesrovnalost s okolním světem, tu si však ihned dokáže opět vyložit v rámci svých dosavadních jistot; prostě si je doplní, opět „logicky“, o další jistoty – tím si ty prvé jen upevní. Čím inteligentnější fabulátor, tím důmyslnější fabulace. A nejde-li to jinak, dá se vše svést na nějaký grandiózní, záměrný a dobře utajený komplot. Například na nějakou tajnou a mocnou spikleneckou organizaci s neomezeným, ale neviditelným vlivem. Její nástrahy mohou vysvětlit vše.

Nutno si uvědomit, že fabulace není lež. Často se nám totiž stává, že pouhou nepravdu (tvrzení, které je nepravdivé v našich očích) nerozlišujeme od lži (která je nepravdivá vědomě, a tudíž úmyslně). Má-li lež krátké nohy, o fabulaci to jaksi neplatí.

Slovům jako „fabulace“ a ještě víc „komplot“ či „lež“ bezděčně přiřazujeme negativní znaménko. Jako bychom zapomněli, že fabulace (a tudíž v jistém smyslu i lež) jsou velice prospěšné pro naše vnímání světa. Díváme se například kolem sebe a věříme, že vidíme přesně to, co si myslíme, že vidíme. 4) Je to díky tomu, že vše, co v obrazu na sítnici oka chybí, je přebytečné či je zcela jinak, to vše si mozek či nevědomé procesy v něm pohotově doplní, uhladí, domyslí – dofabulují, aby nám svět dával nějaký smysl. „Pravda o světě“ je něco velmi ošidného, pokud se nad tím zamyslíme trochu hlouběji.

Teď mě improvizovaně napadá: Zdalipak by se také ve vědě nedalo mluvit o něčem, co je podobné fabulaci? Zkusme to – nejprve s oním negativním znaménkem. Asi si myslíte, že mi půjde o neověřenost, spekulativnost a třeba i nepravdivost konstrukcí. Nikoliv – za chvíli řeknu proč. Jako negativní chápu něco jiného: onu pevnou víru v již vyfabulované jistoty a slepotu k alternativním možnostem, spojenou s nechutí se výchozími fundamenty nějaké vědy vůbec zabývat (co kdyby se tyto jistoty zhroutily?!). Lee Smolin se ve své knize „Fyzika v potížích“ 5) podobným problémům vědy obšírně věnuje na příkladu kvantové fyziky a teorie strun. Příčiny a důsledky stopuje až k zaběhaným praktikám ve vědní politice.

V dnešní fyzice se dle Smolina přehlíží, podceňuje důležitá úloha vizionářů 6) – tvůrčích, talentovaných buřičů, kteří jsou (zajisté jen vzácně) schopni otřást fundamentálními jistotami rutinní vědy. A tu jsme již u slíbeného pozitivního pojetí fabulace ve vědě. Produktem fabulace není lež, jak jsem poznamenal (ale ani pravda, protože pravda je ošidná, jak jsem rovněž poznamenal). V jistém smyslu bychom o vědecké fabulaci mohli mluvit stejně jako o spekulativním myšlení, a pokud bych to měl nějak odlišit, zdůraznil bych u fabulace dvě fáze: nejdřív odvážný a zpravidla nevítaný zásah do samých základů a jistot dané vědy (spekulace v ostřejším slova smyslu), a poté inteligentní a důmyslné rozvíjení důsledků onoho zásahu, hledání a řešení nesrovnalostí, které se mohou vyskytnout a které popřípadě mohou zpětně ovlivnit směr zásahu. Pokud se to ovšem nezvrátí v onu slepotu, zmíněnou výše.

Někde jsem četl, že Hawking by byl rád, kdyby se existence Higgsova bosonu neprokázala. Zhroutil by se standardní model a fyzika by musela revidovat své základní jistoty. Neživím se fyzikou, ale myslím, že by mě to také potěšilo.

Poznámky

1) Orig. The Echo Maker, New York 2006, přeložila P. Diestlerová, Odeon, Praha 2008.
2) Jméno dle francouzského psychiatra Josepha Capgrase (1873–1950), který tuto poruchu popsal r. 1923. Více viz Wikipedia, „Capgras delusion“.
3) Odolal jsem svodu nazývat ji „figurantkou“.
4) Srov. můj úvodník ve Vesmíru 75, 3, 1996/1.
5) Vyjde v nakladatelství Dokořán počátkem roku 2009. Ukázka z knihy je v tomto čísle na s. 783.
6) V orig. „seers“.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Anorganická chemie
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D., (*1938) absolvoval FEL ČVUT v Praze. V letech 1969–1971 studoval Ph.D. (počítačové vědy) na University of California v Berkeley. Několik let pracoval jako výzkumný pracovník v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V současné době je docentem na Univerzitě Karlově v Praze a působí v Centru pro teoretická studia (společném pracovišti UK v Praze a AV ČR), jehož byl v letech 1990 – 2008 ředitelem. Přednáší na MFF UK.
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné