Aktuální číslo:

Základní výzkum do gymnázií

| 5. 5. 1998

| Vesmír 77, 296, 1998/5

Nedávno dvanáct studentů pražského Gymnázia ve Zborovské ulici předneslo své fyzikální vědecké práce na půldenní, již třetí konferenci, konané ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR. Studenti měli k dispozici přesně 10 minut a mohli používat zpětný projektor. Každý. Většinou mluvili spatra, nikdo se nebál. Byly to dílem přehledové práce, dílem referáty z literatury, nejčastěji však zprávy o konkrétní výzkumné práci pod vedením „dospělých“ vědců z uvedeného ústavu AV. Studenti přinesli své referáty i v písemné podobě, pěkně napsané pomocí textového editoru, s obrázky, grafy a fotografiemi. Příklady témat: Magnetostrikce v polovodičích (L. Inovecký), O Einsteinově formulaci speciální teorie relativity (J. Lhotský), Kvantové tečky (J. Mikeš), Extrasolární planety (J. Vrabec).

Člověka napadne řada myšlenek, od známé skutečnosti, že nejúčinnějším způsobem učení je osobní zkušenost, až po návod, jak pomoci našemu základnímu výzkumu, aby přežil dalších sedm let úbytí: pustit k němu gymnazisty.

Ke stažení

Článek ve formátu PDF [184,33 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená mysl a Zjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)

články autora