Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Sádlo Jiří

RNDr. Jiří Sádlo , CSc., (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí.

Počet článků: 46

Koho balamutí tořičeuzamčeno

5. 2. 2024  |  Vesmír 103, 82, 2024/2
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
 

Požáry v krajině

12. 7. 2021  |  Vesmír 100, 446, 2021/7
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
 

Krajinu mění těžba, devastuje rekultivace

9. 6. 2017
Běžným argumentem proti těžbě je čerpání neobnovitelných zdrojů, a v případě povrchových uhelných dolů plošný rozsah těžby a ztráta celé dosavadní...
 

Ctnostná jest, že ji nikdo nechtěluzamčeno

9. 7. 2015  |  Vesmír 94, 424, 2015/7
Od České Lípy po Hamr na Jezeře a Bakov nad Jizerou můžete jít, aniž z borového lesa vystrčíte nos. Proč nebyla tato oblast nikdy zemědělsky...
 

Tu krásu nelze popsat slovy

6. 6. 2013  |  Vesmír 92, 340, 2013/6
Ve vztahu veřejnosti k nepůvodním druhům se u nás něco důležitého děje. Je to vidět z dotazu samého a také z probíhajících internetových diskusí o...
 

Krokusy a šafrány

14. 1. 2010  |  Vesmír 89, 17, 2010/1
Žádná „jedině správná“ jména nemá smysl prosazovat Můj skromný návrh zní: Z rodu Crocus říkejme těm okrasným krokusy (ale klidně i šafrány, i to se...
 

Říká se tomu čarověníky

17. 1. 2008  |  Vesmír 87, 22, 2008/1
„Čarodějné“ rostliny: Nedávno jsem zaslechl zprávu o „čarodějných“ formách některých rostlin, zejména konifer, které rostou na větvích normálních...
 

Malé erratum a malá diskuse

16. 9. 2004  |  Vesmír 83, 494, 2004/9
Při redakční jazykové úpravě závěru článku o Zelených cizincích 6 (Vesmír 83, 461, 2004/8) se přihodil pojmoslovný přehmat: apofytizace se tam...
 

Krajina pražského east endu

16. 9. 2004  |  Vesmír 83, 525, 2004/9
Zatím náš výklad vypadal možná až příliš abstrakně. Chce to podrobný příklad, a to je prvním důvodem, proč na chvíli zmenšíme zorný úhel z...
 

Barunčino znovunabyté panenství

18. 8. 2004  |  Vesmír 83, 461, 2004/8
Pokrok i úpadek Není divu, že se s vegetací něco děje: je jiná doba. Není divu, začíná-li se cosi dít i s námi. O holocenním vývoji vegetace nás...
 

Neolit skončil, zapomeňte!

15. 7. 2004  |  Vesmír 83, 398, 2004/7
Evropou obcházejí strašidla: je to globalizace, globální oteplení, ztráta stability, biodiverzity a kulturních tradic, eutrofizace, chemizace...
 

Zelení cizinci přicházejí

12. 4. 2004  |  Vesmír 83, 200, 2004/4
Podtitul byl převzat z jednoho českého výboru amerických science fiction ze sedmdesátých let. Pohled na zapojený porost mohutných rostlin...
 

S vlky výt: alternativy boje proti zavlečeným druhům rostlin

15. 3. 2004  |  Vesmír 83, 140, 2004/3
V minulé dvojici článků jsme mluvili o invazních druzích z hlediska většinového názoru, který v nich vidí především nebezpečí, s nímž je nutno se...
 

Zavlečené rostliny – jak je to u nás doma?

16. 2. 2004  |  Vesmír 83, 80, 2004/2
Kdo hraje na domácím hřišti? Zápas se odehrává mezi dvěma skupinami invazních druhů. Na jedné straně člověk (invazní druh převratně ovlivňující...
 

Zavlečené rostliny

19. 1. 2004  |  Vesmír 83, 35, 2004/1
Rostlinné invaze nejsou žádným „výdobytkem“ moderní vědy. V roce 1833 zakotvila loď Beagle v Bahia Blanca na pobřeží Argentiny a Charles Darwin se...
 

Jak se utopit na poušti?

5. 7. 2002  |  Vesmír 81, 411, 2002/7
Poušť není definována pískem ani horkem, lvy, kaktusy či jinými atributy kreslených vtipů. Ostatně většina pouští není písčitá, ale hlinitá až...
 

Provaz v domě oběšence

1. 3. 2002  |  Vesmír 81, 130, 2002/3
Ekosystém? To jsou ta číslovaná šuplata (uvnitř je šakal, palma nebo skarabeus) a spojující šipky. Les, poušť nebo cokoli jiného není v ideologii...
 

Kterak člověk z kaktusů je živ

5. 10. 2001  |  Vesmír 80, 583, 2001/10
Už předminulý díl pojednávající o plodech kaktusů byl zčásti věnován jejich užitku pro člověka. Ovšem nejen plody kaktusů, ale i jiné jejich části...
 

Když kaktusy přestanou poslouchat

5. 9. 2001  |  Vesmír 80, 523, 2001/9
Jestliže kaktus ve svých představách personifikujeme, jistojistě se nám v mysli zjeví bodrý, přitloustlý a mírně flegmatický človíček, kterému je...
 

Kaktusové dožínky aneb Krátce o plodech

5. 8. 2001  |  Vesmír 80, 463, 2001/8
Velká část kaktusů je klonální, čili je schopna rozmnožovat se vegetativně. Mnoho druhů je trsnatých (co odnož, to jedinec) a ještě víc druhů je...
 
Strana: [1]  [2]  [3]