MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Malé erratum a malá diskuse

 |  16. 9. 2004
 |  Vesmír 83, 494, 2004/9

Při redakční jazykové úpravě závěru článku o Zelených cizincích 6 (Vesmír 83, 461, 2004/8) se přihodil pojmoslovný přehmat: apofytizace se tam popletla s ruderalizací. Když teď vidím, jak se to snadno splete, opravuju text takhle: Apofytizace a ruderalizace krajiny jsou dvě věci. První termín označuje šíření původních druhů na člověkem vytvořené biotopy (včetně např. luk), druhý znamená zesmetištnění. Apofytizace je velmi dobrý termín pro krajinné procesy mezi neolitem a polovinou 20. století, méně už pro dnešek, kdy teprve nastává celková ruderalizace krajiny, v níž už ty původní druhy nehrají takovou roli.

A teď ta diskuse: Pavla Loucká v minulém čísle (Vesmír 83, 426, 2004/8) reaguje na článek o Zelených cizincích 5 (Vesmír 83, 398, 2004/7) a správně upozorňuje na odlišnost původu slov plevel, plevaplivat: každé slovo je z jiného základu. To je fakt, ale znamená to skutečně, že ta tři slova nejsou (jak píšeme v článku) etymologicky blízko? Ta blízkost může zahrnovat i fixovaně mylné výklady souvislosti slov, tedy falešnou etymologii, nebo ne? Anebo jak to správně formulovat? Např. tlusté knihy praví, že pohan jest původu latinského; původně paganus – venkovan, tedy spíše blahovolně povýšené slovo pro burana ze Lhoty, kam křesťanství dosud nedorazilo. Jenže kdo to dneska ví – a hlavně koho by to zajímalo? Pohanovi v češtině prostě nikdo neodpáře, že v naše bohy nejenže nevěří, ale ještě nám je prevít haní. Podobně tyran nutně jenom týrá, pitoreskní je pro leckoho nejvýš tak pitvoreskní, žužu (původně psáno joujou) je na žužlání, na potlachu si potlacháme a až budem mít mecheche, budem dělat checheche. Co vládne mínění lidu, nejsou zkrátka (jen) poctiví etymologové, ale (taky) falešné etymologie.

Ke stažení

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo , CSc., (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...