Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Malé erratum a malá diskuse

 |  16. 9. 2004
 |  Vesmír 83, 494, 2004/9

Při redakční jazykové úpravě závěru článku o Zelených cizincích 6 (Vesmír 83, 461, 2004/8) se přihodil pojmoslovný přehmat: apofytizace se tam popletla s ruderalizací. Když teď vidím, jak se to snadno splete, opravuju text takhle: Apofytizace a ruderalizace krajiny jsou dvě věci. První termín označuje šíření původních druhů na člověkem vytvořené biotopy (včetně např. luk), druhý znamená zesmetištnění. Apofytizace je velmi dobrý termín pro krajinné procesy mezi neolitem a polovinou 20. století, méně už pro dnešek, kdy teprve nastává celková ruderalizace krajiny, v níž už ty původní druhy nehrají takovou roli.

A teď ta diskuse: Pavla Loucká v minulém čísle (Vesmír 83, 426, 2004/8) reaguje na článek o Zelených cizincích 5 (Vesmír 83, 398, 2004/7) a správně upozorňuje na odlišnost původu slov plevel, plevaplivat: každé slovo je z jiného základu. To je fakt, ale znamená to skutečně, že ta tři slova nejsou (jak píšeme v článku) etymologicky blízko? Ta blízkost může zahrnovat i fixovaně mylné výklady souvislosti slov, tedy falešnou etymologii, nebo ne? Anebo jak to správně formulovat? Např. tlusté knihy praví, že pohan jest původu latinského; původně paganus – venkovan, tedy spíše blahovolně povýšené slovo pro burana ze Lhoty, kam křesťanství dosud nedorazilo. Jenže kdo to dneska ví – a hlavně koho by to zajímalo? Pohanovi v češtině prostě nikdo neodpáře, že v naše bohy nejenže nevěří, ale ještě nám je prevít haní. Podobně tyran nutně jenom týrá, pitoreskní je pro leckoho nejvýš tak pitvoreskní, žužu (původně psáno joujou) je na žužlání, na potlachu si potlacháme a až budem mít mecheche, budem dělat checheche. Co vládne mínění lidu, nejsou zkrátka (jen) poctiví etymologové, ale (taky) falešné etymologie.

Ke stažení

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo, CSc. (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí. Přednáší např. na fakultě humanitních studií UK.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné