Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Malé erratum a malá diskuse

 |  16. 9. 2004
 |  Vesmír 83, 494, 2004/9

Při redakční jazykové úpravě závěru článku o Zelených cizincích 6 (Vesmír 83, 461, 2004/8) se přihodil pojmoslovný přehmat: apofytizace se tam popletla s ruderalizací. Když teď vidím, jak se to snadno splete, opravuju text takhle: Apofytizace a ruderalizace krajiny jsou dvě věci. První termín označuje šíření původních druhů na člověkem vytvořené biotopy (včetně např. luk), druhý znamená zesmetištnění. Apofytizace je velmi dobrý termín pro krajinné procesy mezi neolitem a polovinou 20. století, méně už pro dnešek, kdy teprve nastává celková ruderalizace krajiny, v níž už ty původní druhy nehrají takovou roli.

A teď ta diskuse: Pavla Loucká v minulém čísle (Vesmír 83, 426, 2004/8) reaguje na článek o Zelených cizincích 5 (Vesmír 83, 398, 2004/7) a správně upozorňuje na odlišnost původu slov plevel, plevaplivat: každé slovo je z jiného základu. To je fakt, ale znamená to skutečně, že ta tři slova nejsou (jak píšeme v článku) etymologicky blízko? Ta blízkost může zahrnovat i fixovaně mylné výklady souvislosti slov, tedy falešnou etymologii, nebo ne? Anebo jak to správně formulovat? Např. tlusté knihy praví, že pohan jest původu latinského; původně paganus – venkovan, tedy spíše blahovolně povýšené slovo pro burana ze Lhoty, kam křesťanství dosud nedorazilo. Jenže kdo to dneska ví – a hlavně koho by to zajímalo? Pohanovi v češtině prostě nikdo neodpáře, že v naše bohy nejenže nevěří, ale ještě nám je prevít haní. Podobně tyran nutně jenom týrá, pitoreskní je pro leckoho nejvýš tak pitvoreskní, žužu (původně psáno joujou) je na žužlání, na potlachu si potlacháme a až budem mít mecheche, budem dělat checheche. Co vládne mínění lidu, nejsou zkrátka (jen) poctiví etymologové, ale (taky) falešné etymologie.

Ke stažení

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo , CSc., (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...