Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Malé erratum a malá diskuse

 |  16. 9. 2004
 |  Vesmír 83, 494, 2004/9

Při redakční jazykové úpravě závěru článku o Zelených cizincích 6 (Vesmír 83, 461, 2004/8) se přihodil pojmoslovný přehmat: apofytizace se tam popletla s ruderalizací. Když teď vidím, jak se to snadno splete, opravuju text takhle: Apofytizace a ruderalizace krajiny jsou dvě věci. První termín označuje šíření původních druhů na člověkem vytvořené biotopy (včetně např. luk), druhý znamená zesmetištnění. Apofytizace je velmi dobrý termín pro krajinné procesy mezi neolitem a polovinou 20. století, méně už pro dnešek, kdy teprve nastává celková ruderalizace krajiny, v níž už ty původní druhy nehrají takovou roli.

A teď ta diskuse: Pavla Loucká v minulém čísle (Vesmír 83, 426, 2004/8) reaguje na článek o Zelených cizincích 5 (Vesmír 83, 398, 2004/7) a správně upozorňuje na odlišnost původu slov plevel, plevaplivat: každé slovo je z jiného základu. To je fakt, ale znamená to skutečně, že ta tři slova nejsou (jak píšeme v článku) etymologicky blízko? Ta blízkost může zahrnovat i fixovaně mylné výklady souvislosti slov, tedy falešnou etymologii, nebo ne? Anebo jak to správně formulovat? Např. tlusté knihy praví, že pohan jest původu latinského; původně paganus – venkovan, tedy spíše blahovolně povýšené slovo pro burana ze Lhoty, kam křesťanství dosud nedorazilo. Jenže kdo to dneska ví – a hlavně koho by to zajímalo? Pohanovi v češtině prostě nikdo neodpáře, že v naše bohy nejenže nevěří, ale ještě nám je prevít haní. Podobně tyran nutně jenom týrá, pitoreskní je pro leckoho nejvýš tak pitvoreskní, žužu (původně psáno joujou) je na žužlání, na potlachu si potlacháme a až budem mít mecheche, budem dělat checheche. Co vládne mínění lidu, nejsou zkrátka (jen) poctiví etymologové, ale (taky) falešné etymologie.

Ke stažení

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo, CSc. (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí. Přednáší např. na fakultě humanitních studií UK.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné