Zakouzlení světa

„Prohráli jsme na covid, protože jsme uvěřili našim odborníkům […] a bohužel, na místě je omluva za ta rozhodnutí, to byla rozhodnutí vlády na základě návrhu odborníků.“

Takto Andrej Babiš na lednovém sněmu svého hnutí vysvětloval, proč ANO prohrálo v roce 2022 volby. Ponechme stranou, že v době pandemie často doporučení odborníků nerespektoval, protože se obával negativní reakce veřejnosti. Pro pana premiéra je zříkání se odpovědnosti a hledání viny u druhých charakteristické („Ti, kteří měli přijít, nepřišli.“). Lednové výroky jsou nové a znepokojivé tím, že explicitně označují naslouchání odborníkům za chybu.

Rada Učené společnosti ČR v reakci na toto prohlášení adresovala premiérovi otevřený dopis, v němž mimo jiné píše: „Pokládali bychom za nešťastné, kdyby část veřejnosti došla k názoru, že komplikované politické rozhodování v krizových situacích je možné bez podpory expertů. Naopak je projevem zodpovědného státnického jednání využívat odborných podkladů.“

Pochvalu si Andrej Babiš naopak vysloužil od Jindřicha Rajchla, který v poslanecké sněmovně uspořádal seminář ohlížející se za covidem-19. Zazněla na něm řada pozoruhodných výroků, mnohé z nich mohou posloužit jako studijní materiál odborníkům studujícím dezinformace a techniky jejich šíření, o nichž si můžete poslechnout náš únorový podcast s filozofem Tomášem Koblížkem. Nebyla nouze např. o triky typu „Neříkám, že to tak je, ale…“ Namátkou lékař a homeopat Vladimír Čížek prohlásil: „Možná se v budoucnu ukáže, že to nebyl virus, ale biologická zbraň. Já na to důkazy nemám, takže to netvrdím.“

Politici pohrdající názorem expertů nejsou ve světě nijak výjimeční. Jedním z řečníků semináře byl Peter Kotlár, slovenský poslanec a zmocněnec vlády pro prověření způsobu, jakým se země vypořádala s pandemií covidu-19 (kterou odmítá za pandemii označovat). Proti vědcům vede otevřenou válku.

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy jr v den, kdy tento úvodník píšu, prohlásil: „Bacilů se nebojím. Šňupal jsem kokain ze záchodových prkýnek.“ Netají se svou nedůvěrou vůči vakcínám. Loni v červnu odvolal z funkce všechny členy poradního výboru pro očkovací praxi a jmenoval nové, mezi nimiž je řada kritiků očkování a šiřitelů konspirací (Vesmír 104, 615, 2025/11).

Jeho úsilí začíná nést ovoce. K 6. únoru bylo v USA 733 potvrzených případů spalniček. Za celý loňský rok jich bylo 2276, o rok dříve 285 a v roce 2023 pouhých 59. Loňský rok byl zdaleka nejhorší z posledních třiceti let, blížil se mu pouze rok 2019 (1274 případů), který dosud z grafu trčel jako Mount Everest.

Pandemie covidu-19 dala (tak jako migrační krize před ní a ruský vpád na Ukrajinu poté) vyrůst u nás i ve světě postavám, které věděly, jak upoutat pozornost a získat si přízeň davů. Patří k nim i organizátor zmíněného semináře ve sněmovně. Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký filozof Harry G. Frankfurt zavedl pro bezostyšné žvanění, jež pravdu a lež nerozlišuje a ve snaze ovlivnit posluchače používá cokoli, co se řečníkovi hodí do krámu).

Aktuálně můžeme sledovat, co se stane, když majitelé sociálních sítí ovlivňujících skrze algoritmy veřejnou diskusi a zároveň disponující prakticky neomezenými finančními zdroji podpoří nejmocnějšího světového politika, který si s odlišováním pravdy od lži příliš starostí nedělá a ve žvástu si libuje.

V tomto prostředí se odehrává informační válka, v níž jsou autoritářské režimy zdatnější než demokracie. Nástup umělé inteligence tyto negativní jevy posiluje (viz rubriku Zákulisí). Klesá důvěra v instituce, rozpadá se shoda na tom, co je skutečnost, a věcná debata ustupuje emocím a záměrně živené polarizaci.

V roce 2021 publikoval nizozemsko-americký tým v časopise PNAS článek Vzestup a pád racionality v jazyce.¹⁾ Autoři provedli kvantitativní jazykovou analýzu milionů knih vydaných v letech 1850–2019 (dostupných v Google Books) a archivu deníku New York Times. Zjistili, že v beletrii, v literatuře faktu i v novinách až do osmdesátých let 20. století rostla frekvence slov spojených s racionalitou, vědou a analytickým myšlením (data, analýza, výsledek, metoda, věda…) a relativně sláblo zastoupení slov souvisejících s emocemi, vírou, spiritualitou a intuicí (cítit, věřit, duše, strach, naděje…). Pak se ale tento trend začal obracet a zvláště po roce 2007 je vidět prudký nárůst emocionálně zabarveného jazyka.

Autoři zdůrazňují, že vysvětlení příčin je spekulativní. Předchozí vzestup racionality ale vcelku logicky dávají do souvislosti s rozvojem vědy a techniky. S procesem, který sociolog Max Weber pojmenoval „odkouzlení světa“. Následný obrat může souviset s narůstajícími socioekonomickými nerovnostmi a doprovodnými jevy, později s nástupem internetu a zejména sociálních sítí, které fungují jako zesilovač tohoto trendu. Článek uzavírá, že společnost bude muset hledat novou rovnováhu mezi emocemi a racionálním uvažováním, aby se s výzvami doby vypořádala co nejlépe.

Po Weberově odkouzlení dost možná vstupujeme do éry opětovného „zakouzlení“ světa, v níž věda bude muset bojovat o své místo.