mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Koho balamutí tořiče

 |  5. 2. 2024
 |  Vesmír 103, 82, 2024/2
 |  Téma: Faleš

Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že klamou i nás lidi. Tořiče nejsou jen modelem sexuálního parazita, ale hlavně modelem organismu, který se od začátku zásadně vzpouzí nějakým naším modelem stát. Možná bereme jejich výzkum a poznání za špatný konec. Ale určitě nám těch špatných konců samy nabízejí hned několik. Co jim to přináší? Přinejmenším naši další bedlivou pozornost.

Tořiče jsou drobné byliny, rostoucí zejména od Středomoří po Írán, z nichž se u nás vyskytují čtyři druhy. Ve známost vešly svými květy, připomínajícími hmyz, a opravdu samci některých včel se s květy laskají, a tím přenášejí pyl. Ta historka je známá a skandální, zejména pokud se i podá jako skandál. Tořiče se pak označí jako lstiví podvodníci, hmyzáci jako hloupí naivkové, a nakonec se ještě s chutí vynadá Charlesi Darwinovi, protože příliš nevěřil, že by to bylo takto jednoduché.

Hrozné příbuzenstvo

Tořiče jsou hezké, druhově bohaté a barevné kytky, které by byla radost poznávat. Jenomže patří k čeledi vstavačovitých, a tak je hned vidět, že s tou krásou bude potíž.

Vstavačovité, potažmo orchideje, mají 28 000 druhů. Specificky, genericky a familiárně (tj. v druzích, rodech a celé čeledi) jsou proměnlivé a komplikované. Pyšní se intimními vztahy mezi svými kořeny a půdními houbami, až nestoudnou hybridizací (i mezirodové hybridy!), vysoce specializovanými znaky (pyl slepený do balíčků, srůst tyčinek se semeníkem, extrémně malá semena) a složitým kulturním symbolismem (obr. 4). V té čeledi není nic normální, standardní, nic pevné a jisté, všechno je nějak přeznačené, pomotané, alternativní, překroucené, dokonce i spodní pysk je ve skutečnosti horní, protože květ je přetočený vzhůru nohama. A pokud je poctivě nahoru, tak to zas není poctivě vždycky, ono je to často přetočené dvakrát anebo vůbec ne.

A toto všechno se přenáší do kultury včetně vědy. Trhaviny, jedy či drogy jsou chemikálie jako každé jiné, a přesto jejich výzkum, vývoj a užití přitahuje jiné typy lidí a vztahů než dejme tomu saponáty. Podobně tořiče či tropické orchideje nejsou jen přírodnina, o niž se zevně a dodatečně zajímáme, ale taky je to generátor svérázné kultury. Podobně taxonomové, kteří studují vstavačovité, nejsou standardní botanici, ale prostě orchidejáři.

To není nadávka. Spoustě věcí rozumějí jinak a po svém už proto, že ty orchideje si samy zvláštní přístup vynutí. Takže k vstavačovitým a k tořičům je potřeba ještě studovat ty orchidejáře a jejich argumentaci. A navíc se o tom zvlášním nastavení těchto rostlin ví a posiluje se to dalšími příběhy ve vědě i mimo ni. Nakonec se toho chytil kýč vlastenecko-ochranářský a z těch našich vstavačovitých nám slavně nadělal české orchideje, ač normálně by po nich možná neštěkl pes.

Schováni v taxonomii

U nás jsou tořiče vzácnost, ale ve Středomoří lezou na jaře odevšad a ukazují svou rozmanitost tvarů a barev. Co to vlastně vidíme? Tři druhy? Dva druhy a jejich hybridy? Jediný strašně variabilní druh? Každá ta kytka je v květu trochu jiná, mezi nimi jsou spojité přechody vzhledu. Zkuste si je třeba najít na internetu: krása na první pohled, a na pohled tisící už jen zrůdnost.

Klíče, atlasy a databáze v terénu moc nefungují. Není totiž ani jasné, co jsou druhy opravdové a co je jenom umělá kulturní náplava jmen, která nic kloudného neoznačují a jen se motají pod nohy. S tím roste riziko úplně popleteného pojetí, které se dávno dostalo do knih tak tlustých, že se z něj stala pravda. Anebo je i možnost, že je všechno v pořádku, jen jsme to s určením druhu zvorali my. To je u kytek časté, ale tady je to úplně všude a pořád.

Podívejme se, co o tořičích říkají autoritativní databáze Královské botanické zahrady v Kew na jihozápadě Londýna. Podle rozdílné liberálnosti pojetí jde počet jejich druhů od 156 (The World flora online) přes 100 (Plant list) po 28 (Plants of the world online). To poslední už vypadá uchopitelně, ale čert ví, kde je pravda. A pak jsou v databázích různé, leč vždy děsivé počty taxonů hybridních (a to je další pramen nejistoty, kdo co s kým doopravdy měl). A konečně jsou synonyma, většinou trosky ambic popsat si svého ophrysa. Ovšem taky to může být jméno odstřelené nespravedlivě nebo mylně, ale na to nejde normálním názorem přijít.

Nyní vidíte 34 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Faleš

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo , CSc., (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí.
Sádlo Jiří

Další články k tématu

Pravá faleš, nebo falešná pravdauzamčeno

Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...

Jazyk umí klamat naše smyslyuzamčeno

Za nástroj pro vnímání řeči považujeme bezpochyby uši. Přesto je pro porozumění tomu, co nám někdo sděluje, stejně důležité zapojit zrak. Řečová...

Na stopě padělateleuzamčeno

Roku 1912 vyšla na svou dobu velmi nezvyklá kniha s názvem Padělané egyptské starožitnosti [5]. Autor T. G. Wakeling jejím prostřednictvím nabízel...

Jak nám může umělá inteligence lhátuzamčeno

Na první pohled by otázka, zda umělá inteligence může lhát, mohla znít bizarně. Schopnost lhaní připisujeme lidem. Ale i výstupy chatbota ChatGPT...

Lež má nohy

O délce nohou paní Lži je těžké říci něco obecně platného. Někdy je má tak kratičké, že se na svém úprku před odhalením sotva pohne z místa a už...

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...
Jsme na počátku zrychleného oteplování?

Jsme na počátku zrychleného oteplování?

Marcel Rejmánek  |  5. 2. 2024
Někteří klimatologové jsou přesvědčeni, že ano. Jiní o tom pochybují. To, že skleníkové plyny mohou být odpovědné za globální oteplování, bylo...