mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Jazyk umí klamat naše smysly

 |  5. 2. 2024
 |  Vesmír 103, 94, 2024/2
 |  Téma: Faleš

Za nástroj pro vnímání řeči považujeme bezpochyby uši. Přesto je pro porozumění tomu, co nám někdo sděluje, stejně důležité zapojit zrak. Řečová komunikace nám přináší nejednu falešnou zprávu. Už po několika desetinách sekundy nás např. během telefonátu vrhá do pasti předsudků, které mohou vést až ke společenské diskriminaci. Porozumění tomu, jak na často podvědomé úrovni fungujeme, může předejít mnoha problémům.

Možná už jste si všimli, že pohyb úst herců v dabovaném filmu často nesouhlasí s tím, co slyšíte vyslovovat dabéra. Pokud jste něco takového zaznamenali přirozeně, patříte velmi pravděpodobně mezi ty, jejichž mozek při verbální komunikaci považuje vizuální informaci za podobně významnou nebo dokonce významnější než informaci zvukovou. V sedmdesátých letech minulého století popsali kognitivní psychologové Harry McGurk a John MacDonald řečový klam, při němž náš mozek integruje informaci získanou prostřednictvím zraku a sluchu, a i když je realita těchto dvou signálů v konfliktu, dokážeme sdělované informaci porozumět. [1] Tento tzv. McGurkův efekt nastává, když ústa mluvčího vidíte vyslovovat slabiku ka (rty se nedotkly), zatímco uši slyší zřetelné pa (rty by se měly dotknout), a váš mozek slabiku bezděčně a bez námahy vyhodnotí jako ta (obr. 1). Pro náš mozek je totiž slabika ta nejméně v nesouladu s rozporem mezi slyšeným a viděným podnětem.

Můžete ale také patřit mezi jazykové uživatele (typicky malé děti nebo osoby s horším zrakem, ale také řada lidí bez zjevného důvodu), jejichž mozek se více spoléhá na audiosignál, a slabiku proto v totožné situaci vyhodnotí jako pa i přesto, že chybí typický kontakt rtů, který by při jejím vyslovení musel nastat. Nebo můžete patřit mezi ty, jejichž mozek se více spoléhá na vizuální signál (spíše starší dospělí, lidé s horším sluchem, ale také spousta lidí bez zjevného důvodu), a slabiku vyhodnotíte jako ka. Jisté je, že ať už se náš mozek spoléhá na zvukovou a vizuální informaci podobně silně, nebo jeden z těchto signálů preferuje, při porozumění mluvené řeči vždy do jisté míry využívá i dostupnou vizuální informaci o artikulaci mluvčího – odezírá ze rtů. Výsledkem je, že jakkoli konfliktnímu podnětu vždy nějak porozumíme.

Musím si vzít brýle, abych tě slyšela To, že nás mozek klame tím, že i nesmyslné spojení vizuální a zvukové informace smysluplně vyhodnotí, je velmi užitečné. Dovoluje nám porozumět řeči i v mizerných podmínkách – což je spíše pravidlem než výjimkou. Ohlušeni zvukem projíždějícího náklaďáku nebo na bujaré oslavě se snadněji domluvíme, pokud svůj protějšek současně vidíme; odezírání ze rtů nám pomůže vylovit z hlukem překrytého zvukového signálu podstatnou informaci a rušivý hluk situace mentálně odfiltrovat. Naopak pokud si náš protějšek zakryje obličej, můžeme mít dojem, že mu hůř rozumíme, že ho neslyšíme. Jde o stejný vjem, který si mnozí silně uvědomili během covidové pandemie před čtyřmi lety, kdy si ústa najedou zakryli všichni. Náš mozek byl nucen se s touto nečekanou a významnou změnou prostředí efektivně vyrovnat, naučit se vizuální a zvuková vodítka využívat jinak a přizpůsobit svoje naučené řečové vzorce náhle změněnému prostředí.1) [3]

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Faleš
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Kateřina Chládková

Kateřina Chládková, Ph.D., (*1984) vystudovala lingvistiku na univerzitě v Amsterdamu. Ve svém výzkumu se zabývá osvojováním mateřské řeči a dalších jazyků u kojenců, dětí a dospělých, se zaměřením na neurální zpracování jazyka a jeho vtělenost. Působí na Filozofické fakultě UK a v Psychologickém ústavu AV ČR.
Chládková Kateřina

Další články k tématu

Pravá faleš, nebo falešná pravdauzamčeno

Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...

Koho balamutí tořičeuzamčeno

Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...

Na stopě padělateleuzamčeno

Roku 1912 vyšla na svou dobu velmi nezvyklá kniha s názvem Padělané egyptské starožitnosti [5]. Autor T. G. Wakeling jejím prostřednictvím nabízel...

Jak nám může umělá inteligence lhátuzamčeno

Na první pohled by otázka, zda umělá inteligence může lhát, mohla znít bizarně. Schopnost lhaní připisujeme lidem. Ale i výstupy chatbota ChatGPT...

Lež má nohy

O délce nohou paní Lži je těžké říci něco obecně platného. Někdy je má tak kratičké, že se na svém úprku před odhalením sotva pohne z místa a už...

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...