Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Říká se tomu čarověníky

 |  17. 1. 2008
 |  Vesmír 87, 22, 2008/1

„Čarodějné“ rostliny: Nedávno jsem zaslechl zprávu o „čarodějných“ formách některých rostlin, zejména konifer, které rostou na větvích normálních stromů a snad se dají pěstovat i samostatně. Mají prý vlastnosti normálních rostlin, ale jsou zakrslé, rostou pomalu a vyznačují se i jinými podivnými vlastnostmi. Je znám mechanizmus tohoto jevu?

MUDr. Dimitrij Miloschewsky, milo1@volny.cz

Vypadá to, jako že se větev najednou rozhodla větvit v takové jako koště, chumáč nebo tak. Jenže pozor, jsou dva zásadně odlišné případy, i když to vypadá podobně.

Někdy to dělá houba, roztoč nebo vir, který se splaší, rozhodí genetiku stromu a vytahá z ní jiný program větvení, než se tam původně realizoval. S nimi nic není, strom je musí živit. Klasicky to dělá na bříze rod Taphrina, např. Kvilda na Šumavě je toho plná.

Druhý případ je, že se to udělá samo. Je to somatická, konkrétně pupenová mutace, tzn. buňky, z kterých vznikne pupen (a z něj později větev), mají náhodou nějaký genetický odskok (u kytek nic divného a nic nutně infaustního, na rozdíl od nás a jiných živočichů). K zásadní změně větvení stačí drobný posun v růstových hormonech. No a následně se tak začne větvit všecko, co z toho pupenu vyroste.

Takže nic čarodějného, jak se ukáže. Všední realita. Příklady:

  • Šlechtění jabloní. Na jedné větvi jsou najednou jabka maličko větší, červenější, jedlejší. Vzniklo to somatickou mutací. Odtud se proto berou rouby, ty se vrazí do jiné jabloně, a tak to jede od pravěku a od středoasijské pramáti Malus sieversii k dnešním jonatánům. Tedy většinou bez sexu, jen tou posloupností somatických mutací.
  • Picea glauca „Conica“ – to jsou ty maličké, zcela husté smrčky na skalkách – byla nalezena roku 1904 a od té doby se pěstuje, vše jen vegetativně. Tedy všechny tyto skalkové smrky jsou týž jedinec (něco jako nebožka Henrietta Lacks přetrvávající v neustále se dělících HeLa buňkách), nesmrtelné, silně fenotypově rozšířené a mateřskému stromu nepodobné. A nedosti na tom, ještě několikrát ta „Conica“ zmutovala – do žluta, do siva, do ještě menšího a kulatého růstu. A taky zpátky do původního velkého smrku (což by HeLa nedokázaly), něco takového jsem kdesi i viděl jen tak na té kónice růst.

Že je to obyčejné, to je myslím divnější, než kdyby to byla supervzácnost a exkluzivita.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo , CSc., (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...