Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Říká se tomu čarověníky

 |  17. 1. 2008
 |  Vesmír 87, 22, 2008/1

„Čarodějné“ rostliny: Nedávno jsem zaslechl zprávu o „čarodějných“ formách některých rostlin, zejména konifer, které rostou na větvích normálních stromů a snad se dají pěstovat i samostatně. Mají prý vlastnosti normálních rostlin, ale jsou zakrslé, rostou pomalu a vyznačují se i jinými podivnými vlastnostmi. Je znám mechanizmus tohoto jevu?

MUDr. Dimitrij Miloschewsky, milo1@volny.cz

Vypadá to, jako že se větev najednou rozhodla větvit v takové jako koště, chumáč nebo tak. Jenže pozor, jsou dva zásadně odlišné případy, i když to vypadá podobně.

Někdy to dělá houba, roztoč nebo vir, který se splaší, rozhodí genetiku stromu a vytahá z ní jiný program větvení, než se tam původně realizoval. S nimi nic není, strom je musí živit. Klasicky to dělá na bříze rod Taphrina, např. Kvilda na Šumavě je toho plná.

Druhý případ je, že se to udělá samo. Je to somatická, konkrétně pupenová mutace, tzn. buňky, z kterých vznikne pupen (a z něj později větev), mají náhodou nějaký genetický odskok (u kytek nic divného a nic nutně infaustního, na rozdíl od nás a jiných živočichů). K zásadní změně větvení stačí drobný posun v růstových hormonech. No a následně se tak začne větvit všecko, co z toho pupenu vyroste.

Takže nic čarodějného, jak se ukáže. Všední realita. Příklady:

  • Šlechtění jabloní. Na jedné větvi jsou najednou jabka maličko větší, červenější, jedlejší. Vzniklo to somatickou mutací. Odtud se proto berou rouby, ty se vrazí do jiné jabloně, a tak to jede od pravěku a od středoasijské pramáti Malus sieversii k dnešním jonatánům. Tedy většinou bez sexu, jen tou posloupností somatických mutací.
  • Picea glauca „Conica“ – to jsou ty maličké, zcela husté smrčky na skalkách – byla nalezena roku 1904 a od té doby se pěstuje, vše jen vegetativně. Tedy všechny tyto skalkové smrky jsou týž jedinec (něco jako nebožka Henrietta Lacks přetrvávající v neustále se dělících HeLa buňkách), nesmrtelné, silně fenotypově rozšířené a mateřskému stromu nepodobné. A nedosti na tom, ještě několikrát ta „Conica“ zmutovala – do žluta, do siva, do ještě menšího a kulatého růstu. A taky zpátky do původního velkého smrku (což by HeLa nedokázaly), něco takového jsem kdesi i viděl jen tak na té kónice růst.

Že je to obyčejné, to je myslím divnější, než kdyby to byla supervzácnost a exkluzivita.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo , CSc., (*1958), vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Pracuje v Botanickém ústavu AV ČR. Jeho hlavním tématem je vývoj krajiny a vegetace během holocénu a její současné změny včetně vlivu biologických invazí.
Sádlo Jiří

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...