Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Ctnostná jest, že ji nikdo nechtěl

Antropogenní reliéf a půda v lesích podbezdězských
 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 424, 2015/7
 |  Seriál: Vojen Ložek, 3. díl (PředchozíNásledující)

Od České Lípy po Hamr na Jezeře a Bakov nad Jizerou můžete jít, aniž z borového lesa vystrčíte nos. Proč nebyla tato oblast nikdy zemědělsky kolonizována, má dost jednoduché vysvětlení v neúrodnosti místních půd. Místy jsou navíc skály a svahy a jinde zase suché bezvodé rokle a rašelinné pánve na úplné rovině, takže není naděje ani na studánku, natož třeba na mlýn. Proto ta krajina zůstala panenská čili na ocet. Casta est, quam nemo rogavit zněla původně Ovidiova hláška v nadpise (Amores, 1, 8, 43). Ale ještě jinak, v opačné genderové perspektivě: On by zájem o kolonizaci i byl, jenže ona se nikdy příliš kolonizovat nenechala. V raném středověku navíc byla součástí strategicky důležitého hvozdu a později byla velkou zásobárnou dřeva a prostorem k lovu či těžbě hornin.

Bory na Dokesku (čili na Bezdězsku, řeknou historici) jsou většinou monotónní stejnověké kultury s chudou druhovou skladbou: borovici lesní (Pinus sylvestris) podrůstá smrk (Picea abies) a hustý kožich borůvčí, někdy ještě s brusinkou, hasivkou orličí a metličkou křivolakou (Vaccinium myrtillus, V. vitisidaea, Pteridium aquilinum, Avenella flexuosa). V mokřadech se objevují ještě dvě další brusnice, a to vlochyně a klikva (Vaccinium uliginosum, V. oxycoccus). Borovice je prevít. Dokáže růst od suchých skalních spár až po rašeliny a od živinově nejchudších substrátů po vápence či hadce, nesnese jen přebytek organických živin a konkurenci jiných stromů. Ale i s tou se vyrovná svou náchylností k lesním požárům a schopností růst ze semen znova a jako o překot na vzniklých spáleništích nebo dnes na pasekách. Borovice pokaždé vstane z vlastního popela jako fénix, kdežto ostatní stromy to odskáčou. Takže borový les trvá stovky či tisíce let tak, že se průběžně obnovuje epizodami nestability během požárů, kácení lesa či hmyzích kalamit. Právě proto nám tu o samu dynamiku této obnovy tolik nejde, zajímavější budou těžší zásahy do lesního prostředí.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie

O autorech

Petr Pokorný

Jiří Sádlo

Petr Petřík

Vojtěch Abraham

Petr Meduna

Jan Novák

Helena Svitavská Svobodová

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné