Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Ctnostná jest, že ji nikdo nechtěl

Antropogenní reliéf a půda v lesích podbezdězských
 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 424, 2015/7
 |  Seriál: Vojen Ložek, 3. díl (PředchozíNásledující)

Od České Lípy po Hamr na Jezeře a Bakov nad Jizerou můžete jít, aniž z borového lesa vystrčíte nos. Proč nebyla tato oblast nikdy zemědělsky kolonizována, má dost jednoduché vysvětlení v neúrodnosti místních půd. Místy jsou navíc skály a svahy a jinde zase suché bezvodé rokle a rašelinné pánve na úplné rovině, takže není naděje ani na studánku, natož třeba na mlýn. Proto ta krajina zůstala panenská čili na ocet. Casta est, quam nemo rogavit zněla původně Ovidiova hláška v nadpise (Amores, 1, 8, 43). Ale ještě jinak, v opačné genderové perspektivě: On by zájem o kolonizaci i byl, jenže ona se nikdy příliš kolonizovat nenechala. V raném středověku navíc byla součástí strategicky důležitého hvozdu a později byla velkou zásobárnou dřeva a prostorem k lovu či těžbě hornin.

Bory na Dokesku (čili na Bezdězsku, řeknou historici) jsou většinou monotónní stejnověké kultury s chudou druhovou skladbou: borovici lesní (Pinus sylvestris) podrůstá smrk (Picea abies) a hustý kožich borůvčí, někdy ještě s brusinkou, hasivkou orličí a metličkou křivolakou (Vaccinium myrtillus, V. vitisidaea, Pteridium aquilinum, Avenella flexuosa). V mokřadech se objevují ještě dvě další brusnice, a to vlochyně a klikva (Vaccinium uliginosum, V. oxycoccus). Borovice je prevít. Dokáže růst od suchých skalních spár až po rašeliny a od živinově nejchudších substrátů po vápence či hadce, nesnese jen přebytek organických živin a konkurenci jiných stromů. Ale i s tou se vyrovná svou náchylností k lesním požárům a schopností růst ze semen znova a jako o překot na vzniklých spáleništích nebo dnes na pasekách. Borovice pokaždé vstane z vlastního popela jako fénix, kdežto ostatní stromy to odskáčou. Takže borový les trvá stovky či tisíce let tak, že se průběžně obnovuje epizodami nestability během požárů, kácení lesa či hmyzích kalamit. Právě proto nám tu o samu dynamiku této obnovy tolik nejde, zajímavější budou těžší zásahy do lesního prostředí.

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie

O autorech

Petr Pokorný

Jiří Sádlo

Petr Petřík

Vojtěch Abraham

Petr Meduna

Jan Novák

Helena Svitavská Svobodová

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné